Horní Břečkov

Historik Dr. Kreuzer uvádí, že r. 1323 patřily k hradu Vranov dva Břečkovy. Dle latinského dokumentu vystaveného v Praze by se měl jeden jmenovat v češtině Brzeczkow, míněn Horní Břečkov a druhý Breczowicz, který byl Dolním Břečkovem a již zanikl. Na místě Dolního Břečkova vzniklo nové sídliště, dle dokladů Rakouské národní knihovny, Wrascovice, od roku 1499 Wrazowic. Název obce Břečkov je zřejmě odvozeninou od slovanského Břečka nebo Břetislav. Němci se pokoušeli jméno obce přivlastnit odvozujíce Fröschau nebo Froschau od žab, což by i zapadalo, protože v okolí obce je hodně bažinatých luk, které vznikly na místech bývalých rybníků. Tento německý název obce se objevuje teprve v roce 1788 poprvé a místní německé obyvatelstvo vyslovuje jméno obce svým nářečím „Frischau“.

Škola

Horní Břečkov byl v minulosti čistě německou obcí a ještě po vzniku první republiky neměl českou školu. První školní vyučování v Horním Břečkově probíhalo již v 18. století. Už v roce 1752 zde působil pan učitel Jan Bayer, který vyučoval v najatých selských světnicích. Až v letech 1808 – 1811 byla postavena školní budova na místě, kde se dnes nachází fara. V roce 1904 byla na tomto místě postavena nová školní budova, avšak opět německá, jednotřídní s místem zhruba pro 60 žáků.

Kostel

Kostel v Horním Břečkově je jedním z dvanácti nejstarších kostelů na jižní Moravě. Tento kostel byl zasvěcen sv. Klimentovi. Praví se, že původně na místě kostela stála kaple zvaná Zwölferin, která byla roku 1748 přestavěna nákladem Vranovské hraběnky Altmanové. Při přestavbě byl v kostelní zdi objeven kámen s vytesaným letopočtem 1198 a natřený červenou hlinkou.

Hřbitov byl nejprve v okolí kostela, ale v roce 1824 byl přeložen mimo obec k Lukovu, protože kolem kostela nebylo již tolik prostoru.