Cotkytle

Obec Cotkytle leží 14 km severovýchodně od Lanškrouna na českomoravském pomezí, jemuž dominuje nedaleko ležící vrch Lázek (714 m.n.m.). Historicky patří k moravským obcím regionu. V současnosti se ale skládá z dalších tří osad - původně samostatných obcí, z nichž dvě se řadily k zemsky českým. Byly to Herbortice a Mezilesí (původně Laudon) z někdejšího panství lanškrounského, naopak sama Cotkytle a Janoušov byly součástí sousedního zábřežského panství. Ostatně dodnes je hranice mezi nimi patrná z názvu Hraničního potoka protékajícího katastrem obce, který je rozděloval.

První písemná zmínka o Cotkytli pochází z poloviny 14. století (1350, 1351) v souvislosti se vznikem litomyšlského biskupství, založeným roku 1344. Do jeho nově vzniklé diecéze byla tehdy předána i část území šumperského děkanátu, a mezi jinými místy Cotkytle (Zackiecel, Zockicel), kde je uváděn farní kostel Nanebevstoupení Páně. Místní jméno obce, z něhož se dá soudit že byla založena německými kolonisty, pochází ze slova Zottkittel (chlupatá halena).

O několik desítek let dříve se poprvé v písemných dokumentech objevuje jméno Herbortic, a to stejně jako u řady českých obcí regionu v listině krále Václava II. z roku 1304, jíž věnoval Lanškrounsko zbraslavským cisterciákům. Místní jméno Herbortsdorf je zcela charakteristické pro středověkou kolonizaci a vychází z osobního jména lokátora-zakladatele vsi.

Z osobního jména Janouš či Janek pochází i jméno osady Janoušov, která byla před rokem 1880 sloučena s Cotkytlí v jednu obec. První zmínka o vsi se dochovala z roku 1412, kdy je označována jako Jankov. V pramenech se objevuje v 15. století ještě v letech 1446, 1464 a 1482 a po tomto roce zřejmě zanikla. Znovu se o ní dozvídáme až v 18. století, odkdy nesla název Janoušov, německy Johannesthal, na rozdíl od Janoušova-Janauschendorfu v sousedním šumperském okrese (12 km severozápadně od Šumperka).

Nejmladší historii má osada Mezilesí, která tak byla přejmenována až po druhé světové válce. Základním kamenem vzniku pozdější osady Mezilesí byl vrchnostenský dvůr zvaný Kořen. Ten založil na sklonku života Vratislav z Pernštejna někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 16. století. Poprvé je uváděn roku 1588. O dvě stě let později byl tento dvůr rozparcelován a roku 1789 přidělen poddaným z okolních vesnic jako byly Horní Třešňovec, Albrechtice, Heřmanice, Žichlínek, Sázava a dalších. Nově vzniklá ves byla pojmenována podobně jako Koburk po rakouském vojevůdci Ernstu Gideonovi Laudonovi (*1717 - 1790), který téhož roku zvítězil na Balkáně nad Turky a dobyl město Bělehrad.

V polovině 14. století byla Cotkytle součástí zboží hradu Hoštejna. Roku 1412 je zmiňována spolu s Jankovem-Janoušovem. V tomto roce na zapsal obou zmiňovaných vsích a dále na Hadovci, Lubníku, Sudině, Šumvaldu a Tatenici tehdejší držitel Hoštejna a Šilperka (Štítů) Albert ze Šternberka svému švagrovi Hanušovi z Lípy plat 50 kop grošů ročně. Po Hanušově smrti se jeho vdova Markéta ze Šternberka znovu provdala za Viléma z Rýznburka a přijala jej za spolumajitele svých statků. Roku 1446 tak Vilém zapsal uvedené vesnice kromě Hadovce bratřím Půtovi a Heršovi ze Sovince a roku 1464 toto zboží získal do zástavy majitel Zábřeha Jiří st. Tunkl z Brníčka. Roku 1481 koupil štítecký statek s Cotkytlí a Janoušovem Jan z Dačic. Další držitelé štíteckého statku a Cotkytle Beneš a Vaněk z Koněpas osvobodili roku 1520 obyvatele vesnice od odúmrti. V této době (roku 1516) bylo ve vsi podle berního rejstříku celkem 13 osedlých. Během 16. století se majitelé Cotkytle střídali. Od roku 1531 to byl Hynek Berka z Dubé, od roku majitel zábřežského panství Jan z Boskovic, který sice štítecký statek roku 1574 prodal, ale vesnice Cotkytli a Janoušov od něj odtrhl a připojil je ke svému panství. Jeho součástí pak zůstaly obě vsi až do konce feudalismu roku 1848.

V průběhu 16. století se Cotkytle rychle rozrůstala. Roku 1585 zde žilo 45 usedlých vesměs českých jmen. Podle popisu olomoucké diecéze žilo roku 1771 ve vsi 623 českých obyvatel, v první třetině 19. století jejich počet v Cotkytli i s Janoušovem více než dvanácti stovek.

Mezi památky v obci patří kostel Nanebevstoupení Páně, poprvé zmiňovaný již roku 1350, který byl roku 1726 úplně přestavěn a zasvěcen oblíbenému baroknímu světci Janovi Nepomuckému. V době pobělohorské byl někdejší nekatolický chrám spravován ze Zábřeha do roku 1669, kdy byl přifařen do Jedlí. Roku 1776 zde byla zřízena lokální kaplanství, 1784 samostatná lokalie později povýšená na farnost (1843), do jejíž kolatury patřily Herbortice, Janoušov a dnešní Strážná. Při zdejším kostele fungovala škola již roku 1819. Mezi církevní památky v obci rovněž patří kamenné sousoší Ukřižování z roku 1797 před kostelem a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1814.

Nejstarším zdejším spolkem je sbor dobrovolných hasičů a v Cotkytli působí také tělocvičná jednota. Obec je funguje kromě mateřské a základní školy také pošta a prodejna smíšeného zboží.