Vranová Lhota

V roce 1350 uvádí se již jménem Lhota, tvoříc s Vranovou, Rovní, Bezděkovem, Příkazy, Stříteží, Vacetínem, Svinovem, později s Pěčkovem a dvorem Plichtincem rozsáhlý statek vranovský, jehož majitelé měli své sídlo na rytířském hradu Vraní Hoře, na nedalekém kopci zvaném dnes Hradisko. V roce 1406 je v letopisech již zmíněna lhotská tvrz. Byla postavena o něco dále od hradu, jihovýchodním směrem, v ohybu řeky Třebůvky. Roku 1425 je hrad dán králem Zikmundem do zástavy. Roku 1497, kdy potvrzuje král Vladislav Jiřímu ze Lhoty, zástavní listy krále Zikmunda na statek, je hrad uváděn už jako pustý, rozbořený pravděpodobně za husitských válek. Na přelomu 15. a 16. století některý z často se střídajících zástavních držitelů starou tvrz výrazně přestavěl a rozšířil. S největší pravděpodobností to byli Lhotští z Ptení, jejichž rod držel Lhotu po většinu let ve století šestnáctém a ještě určitou dobu na začátku století sedmnáctého. Koncem 16. století byly za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo za Jana Kobylky z Kobylího prováděny na tvrzi další úpravy, převážně v interiérech. Dalším významným majitelem byli Drahanovští z Pěnčína, kteří sídlili na tvrzi po velmi dlouhou dobu v 17. století. V roce 1698 byla tvrz Janem Adamem Odřejem z Lichtenštejna přestavěna v renesančním slohu na zámek, který je v roce 1716 připojen k biskupickému panství. V roce 1879-1945 patřil zámek Vranová Lhota princi Lamoralovi Thurn Taxisovi, majiteli biskupického zámku a posléze jeho synovi. Po konfiskaci jejich majetku státem v roce 1945 převzala zámek obec. Věřme jen, že jeho nedávný prodej do soukromých rukou poskytne naději na lepší časy tohoto, jistě hodnotného, historického komplexu.

Duchovní správa, farní kostel a fara

O lhotském duchovním patronátě je učiněna zmínka v zemských deskách z roku 1507. Okolo roku 1630 byl zdejší obvod poprvé přidělen k Trnávce. Roku 1658, kdy trnavská fara nebyla obsazena, náležela Lhota do Bouzova, poté přidělena k Lošticím, V roce 1863 byla Lhota přidělena k Vyšehoři - dnes k Vyšehorkám. Tehdy patřily k lhotské farnosti ještě Vranová, Roveň a 3 osadnící z Pěčkova(Závodí). Lhotská fara zanikla pravděpodobně zároveň s farou katolickou biskupickou v roce 1618 za majitele panství Jaroslava Drahanovského z Pěnčína. Podruhé se uvádí Lhota pod správou trnavskou v letech 1638 - 1691. V roce 1691 je podruhé dána pod administraci vyšehořskou, a to do r. 1693, načež potřetí přidělena až do r. 1767 k Trnávce, kdy byla opět lokální kurácie zřízena, a pak v roce 1843 povýšena na faru. Roku 1712 dal trnavský farář P. Karel Leopold Svoboda důkladně opravit kostel ve Lhotě Vranové a potom přistavěl novou kapli, která byla zasvěcena sv. Andělům Strážným. Kaple zmizela při stavbě kostela r. 1788 a zbyl pouze oltář sv. Andělů strážných. Farní budova byla postavena majitelem panství roku 1792. V roce r. 1788 je bývalá kaple sv.Kateřiny rozšířena na kostel takřka v nynější podobě.