Starý Mateřov

A jak přišla obec ke svému jménu? I zde se můžeme pouze dohadovat. Prvotním osadám byla většinou dávána jména po jejich zakladatelích. Podle Dr. M. Nohejlové to v našem případě mohlo být jméno „Materij“.

Na počátku 15. století byl Mateřov rodným sídlem vladyků z Máteřova. Ti měli ve svém znaku modrý štít se stříbrným ohařem na zelených kopcích. Z pánů z Máteřova uvádí se nejvíce Jiřík Máteřovský z Máteřova, po jehož smrti (r. 1404) statek připadl králi. Od něho jej obdržel Vilém Kepka z Ostrožna. Vdova po Jiříkovi, Anna, si hájila právo na Máteřov, ale bylo jí vydáno pouze jen věno. To však nebyla jediná rozepře, která se Máteřova týkala. Když Vilém Kepka r. 1407 zemřel, dědiny Máteřovské připadly Janu Sokolovi z Lacemboka a Vilémovi z Duban. Kromě nich však hájil své dědictví i Vilém z Turovic.

Mezi další vlastníky patřili:

Jindřich Dubánek z Duban

Jan z Ohnišťska

Zdeněk Bošínský z Božejova

Diviš Bošínský z Božejova

Diviš Bošínský z Božejova byl v letech 1530-1537 hejtmanem panství Pardubického a r.1537 prodal ves Máteřov a dvůr poplužní s poplužím za 700 kop gr.č. Janovi z Pernštejna, který ji spojil s panstvím Pardubickým.

Z rodu Vladyků Máteřovských nalézáme ještě tyto členy:

Albrecht Máteřovský z Máteřova

Matěj z Máteřova

Kříž z Máteřova

Do stavu rytířského byli povýšeni:

Mikuláš Máteřovský z Máteřova

Vojtěch Máteřovský (po bitvě bělohorské se musel vystěhovat z Čech)

Adam Máteřovský

Jan Jiří Máteřovský z Máteřova

Jan Máteřovský

Adam rytíř Máteřovský z Máteřova

Hyacinta Máteřovská z Máteřova zemřela r. 1724 jako převorka kláštera Doxanského. Alois Jirásek ve svém díle Temno uvádí pátera Máteřovského jako jezovitu koleje v Hradci Králové. Popisuje ho jako muže velké postavy, hladce oholeného, krevnaté tváře, smolných lesklých očí, nad nimiž se černalo husté obočí jakoby uhlem namalované. Páter Máteřovský se na Hradecku zúčastňoval protireformačních činností, jeho bratr také jezovita (v Praze) a jeho tři sestry byly jeptiškami.

Podle rukopisu z pozůstalosti Frt.. M. Pelcla uloženého v Děčínské knihovně byl Albrecht Máteřovský z Máteřova (nejvyšší vachtmistr nad cavalerií pod švédy) mezi 31 vystěhovalci českého stavu rytířského, kteří byli po bitvě bělohorské ve službách vojenských.

Tvrz máteřovská stávala v místě č.p.1, kde jsou dosud zachovány sklepy a kde byly nalezeny stopy zdi při úpravě dvora. Později na místě tvrze stával panský dvůr s rolí 119 kop 57 záhonů. Byl dřevěný a ne dost prostorný. Ke dvoru náleželo i pastviště.

V r. 1777 bylo v Máteřově 26 čísel. Celá obec vykonávala ročně ruční robotu v rozsahu 1196 dní a platila ročně panskou dávku 755 zl. 45,5 kr. Z těchto zašlých časů se nám dochovala boží muka (r. 1813) a dřevěná zvonička.