Vršce

Vršce byly staroslovanskou rodovou obcí, latinsky Wrschecium – jméno pravděpodobně dostaly od vršitého okolí, do kterého jsou ze 3 stran zasazeny. Rod zde usazený sousedé nazývali Vršici.

První písemná zmínka o obci je z roku 1247, kdy byla lénem křížovníků řádu německého, od 17. století náležela k panství Schliků z Jičíněvse. Podle archeologických výzkumů bylo však území jižně od obce a v cihelně osídleno již v 7.-9. století. Svědčí o tom řada (asi 50) mohylníků na západ od obce i hradiště zvané Češovské valy východně od obce, které svým západním valem náleží do katastru Vršků. Pod ním je pahorek nazývaný místními Křesťanec, na němž prý Jan Žižka v r.1423 po vítězství nad Čeňkem z Wartenberka u Velíše a po rozboření hradu Kozojedského pochoval své padlé bojovníky. Mohylníky jsou ze tří nejrozsáhlejších v severovýchodních Čechách, navržený k zápisu nemovitých památek.

Duchovní správa s kostelem sv. Vavřince byla zřízena v roce 1350, nový barokní byl postaven v roce 1726. Kolatura zahrnovala Vršce, Slavhostice, Židovice, Běchary a Labouň.

Součástí kostela je starobylá roubená zvonice z roku 1515 polygonálního půdorysu se střechou cibulovitého tvaru, původně krytá šindelem, nyní plechem. Oznamovala nejen bohoslužby, ale i nebezpečí a požáry na 4 světové strany strany sousedním obcím. V ní byly 3 zvony, z nichž 2 rekvírovány během 1.světové války, zbylý zvon sv. Jan Křtitel ze 16. století váží 20 tun, později tam byl přenesen z kostela malý zvon tzv. umíráček. Kostel a zvonice jsou zapsány jako kulturní památky.

Dřevěná budova školy z roku 1792 nestačila pro 125 žáků (školský obvod tvořily kromě Vršků ještě Slavhostice a Labouň), takže byla v roce 1883 vystavěna zděná patrová škola pro trojtřídku. V roce 1930 se odškolily uvedené obce, postupně stačila jednotřídka a mateřská školka, v roce 1966 bylo vyučování pro nedostatek dětí ukončeno. Budova měnila majitele i účel, nyní se v ní připravují prostory pro malovýrobu.

V roce 1911 byla v obci založena cihelna a.s. VACEK a spol.. Výroba zde byla ukončena v roce 1984. Objekt byl převzat JZD Běchary a do roku 1990 byl využíván pro přidruženou výrobu. Poté byl objekt předán restituentům a dosud není využíván.

V roce 1958 bylo založeno JZD a postupně vystavěny potřebné objekty. Po dvojím sloučením s JZD Holenice a Běchary přešlo v roce 1992 do likvidace. Objekty a majetek si pronajalo zemědělské družstvo PERSEUS Běchary a.s..

V roce 1973 byl postaven Společný družstevní podnik se státní účastí na výrobu vepřového masa (chov a výkrm prasat), nyní závod 01 MAVE Jičín, a.s.

Tyto podniky znamenaly příliv obyvatel do obce, výstavbu 33 bytových jednotek, nové prodejny smíšeného zboží, požární zbrojnice s bytem, rekonstrukci pohostinství s bytem, rekonstrukci a vyasfaltování silnic, úpravu veřejného prostranství, požární nádrž, výsadbu zeleně a rekonstrukci soukromých domů a dvorů.

Po roce 1989 byla obnovena samospráva obce. Zastupitelstvo převzalo původní majetek (90 ha zemědělské půdy, 25 ha lesa, budovy a stavby), investicemi, opravami a nákupy dosáhla v současné době hodnota majetku cca 21 mil.Kč. Z každoročního rozpočtu na něj vyčleňovalo 65% výdajů.

Společně s obcí Židovice byl vybudován vodovod z Kopidlna, přípojky téměř ke všem domům. Dále byly revitalizovány 4 rybníky, 2 bývalé černé skládky, vybudován oddychový areál Hliňák, víceúčelové hřiště, chodníky po celé obci, vyasfaltovány místní komunikace a plochy 3 parkovišť, opraveny střechy obecních budov, prodlouženo veřejné osvětlení, opravena veranda a knihovna u budovy OÚ, připraven projekt plynofikace, zpracován územní plán, opravena zvonice (700.000 Kč), oprava pomníku a soch (100.000 Kč), zakoupeny přelízky pro děti, stroje na údržbu chodníků a veřejného prostranství, zakoupen nový místní bezdrátový rozhlas VISO, zaveden internet do knihovny a na OÚ. Směnou pozemků u silnic byly narovnány vlastnické vztahy obce a kraje.

Obec žila živým spolkovým a kulturním životem. V 19.století byl založen ochotnický spolek TYL, který pořádal až do 50-tých let minulého století několik divadelních představení ročně, maškarní průvody a merendy, měl vlastní knižnici, kterou v roce 1928 převzala místní knihovna, která působí dodnes a nyní plní i úlohu veřejného internetu.

V roce 1907 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, obec zakoupila stříkačku, hadice, výzbroj, uniformy a postavila malou zbrojnici. Letos oslavil Sbor stoleté výročí.

V roce 1919 byla založena jednota SOKOLA, nechala postavit pomník padlým vojákům z 1.světové války a na počest vzniku republiky vysadila lípy.

V obci byla i 2 sdružení myslivců, později spojena v jednu organizaci i se sousedními honitbami. Dnes jsou v mysliveckém sdružení Kostřice.

V 1. polovině 20.století se ustanovila organizace ČČK, která pracuje dodnes.

Během 2. světové války a krátce po ní aktivně působil spolek fotbalistů. Obec nechala na svém pozemku vybudovat hřiště.

V 2.polovině 19.století byla založena dechová hudba. Z původních 15 muzikantů měla před 2.světovou válkou až 40 členů, koncertovala po okolí i v Praze na výstavách a v menším obsazení při zábavách, pohřbech, poutích, posvíceních, božím těle, vzkříšení v obci i okolí. Zahrála i k svátkům Josefa, Jaroslava, Václava apod. Vršecká dechová hudba byla velmi známá.

Od 30. let 20-tého století je vedena obecní kronika.

V roce 1905 byla založena Kampelička – spořitelní a svépomocný spolek pro Vršce a okolí, v roce 1939 si postavil patrovou budovu, kde nyní sídlí OÚ, od roku 1958 pošta, kadeřnictví a byt domovnice. Spoření převzala Česká spořitelna, budovu obec.