Dřevěnice

Roku 1511 je připomínán jako majitel Jindřich Berka z Dubé, nejvyšší sudí Království českého, který tohoto času v místě tvrze nechal vybudovat pivovar. Roku 1553 obdržel při dělení po otci jmění Zdeněk z Dubé pán na Rychenburce. Ten roku 1560 prodal Dřevěnice panu Petrovi ze Selenberka. Roku 1580 je již majitelem Bohuslav Křinecký pán na Dřevěnici, Jeseníku a Vlčicích, který ji v témže roce prodává paní Kateřině, manželce purkrabího z Donína . Na konci 16. století dějiny statku ve Dřevěnici končí, neboť následující vlastník Jan Rudolf Trčka z Lípy připojil Dřevěnici ke Kumburskému panství. Roku 1607 celé panství Kumburské prodal Zikmundu Smiřickému ze Smiřic.

Roku 1621 byl Jan Albrecht Smiřický popraven a jeho majetek zkonfiskoval císař Ferdinand II. V témže roce koupil panství od císaře Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna, pod záminkou příbuzenství s rodem Smiřických. Po smrti Albrechta z Valdštejna roku 1634 v Chebu zabral statky císař a dal je na dluh Rudolfovi, svobodnému pánu z Tieffenbachu, který zemřel roku 1653. Po jeho smrti získal panství Jan Norbert hrabě ze Šternberka, po své sestře Alžbětě z Tieffenbachu, jenž zemřel roku 1676 ve Vídni. Dědicem panství se stal jeho syn Jan Josef ze Šternberka. Po smrti Jana Norberta ze Šterberka a jeho manželky (oba utonuli v rozvodněné řece na valašsku 13. července 1700) se stal majitelem do roku 1704 Václav Vojtěch ze Šternebrka. Po jeho smrti byl majitelem František Leopold ze Šternberka.

Po roce 1945 byl zbylý majetek Trauttmansdorfů Národním pozemkovým úřadem zkonfiskován a rozparcelován. Pivovar byl předán mlékárenským závodům v Jičíně. O jeho historii se můžete dočíst na jiné stránce.

Roku 1964 se Dřevěnice připojila k Radimi, která se v té době stala střediskovou obcí i pro Studeňany, Lháň a Tužín. V roce 1990 se Dřevěnice stala opět samostatnou obcí.