Černov

Obec se dle vyprávění pamětníků dříve jmenovala Černínov a její počátky pravděpodobně sahají do 12. století. Název Černínov vznikl z osobního jména a odkazoval k majiteli zdejších statků – Černínův dvůr. Vývoj obce v následujících staletích těsně souvisel s událostmi na hornocerekvickém panství a změnami v jeho držbě.

Zprávy pamětníků se týkají zejména událostí v druhé polovině 19. století. V roce 1842 celá obec vyhořela a následná výstavba nových domů určila tvar obce - téměř pravidelný elipsovitý, s rybníkem a kapličkou uprostřed. Vrchnost tehdy totiž nařídila stavět domy tak, aby vznikla pěkná náves. Pouze majitelé popisných čísel 9, 10 a 11 neuposlechli a postavili si nové domovy přímo uprostřed obce. Další požár menšího rozsahu vypukl v roce 1868 a z jeho založení byl usvědčen jeden z nájemníků místního hospodáře. V roce 1866 po vítězství Pruska u Hradce Králové se kolem 150 pruských vojáků dostalo i do Černova a většina vesnice před nimi raději utekla do lesů. Student německé reálky Josef Plešák s nimi ale v klidu pohovořil, Prušáci přenocovali ve staveních a ráno táhli dál. Za různé služby platili místním obyvatelům doutníky.

Až do roku 1899 byly katastrální obce Černov, Chrástov a Čejkov spojeny v jednu místní obec s názvem Chrástov. V Chrástově byl volen starosta a další dvě obce měly po jednom radním. Žádost o osamostatnění jednotlivých obcí byla na konci 19. století úspěšně vyřízena na okresních úřadech v Počátkách a prvním starostou samostatné obce Černov se stal František Plešák (rolník z čp. 12). Sčítání lidu z roku 1900 uvádí v obci 218 obyvatel (98 mužů a 120 žen). Pro srovnání o padesát let později klesl počet o více než třetinu (na 138 občanů). Při posledním sčítání v roce 2011 mělo v obci trvalý nebo dlouhodobý pobyt 110 obyvatel.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1899 a na počátku své existence měl dvacet pět členů. V prvním roce byla zakoupena nová dvoukolová stříkačka, postaven hasičský sklad a sbor pomáhal při požárech v okolních obcích.

Během první světové války bylo povoláno z Černova do vojenské služby dvacet čtyři mužů. Téměř všichni se po válce vrátili do svých domovů. Někteří také utrpěli zranění nebo byli zajati. Pouze František Hurda zahynul během bojů neznámo kde v Srbsku. Kromě povinného odvádění potravin, zabavování dobytka, obilí apod. měl být rekvírován i zvon v místní kapličce. Noc předtím ho ale kovář Matěj Martínek sňal z věže a ukryl v podlaze své kůlny. Vojáci, kteří pro zvon přišli, „zloděje“ nevypátrali, a tak přečkal celé válečné období bez úhony.

O elektrifikaci obce se zasloužilo místní družstvo pro rozvod elektrické energie, které vzniklo v roce 1925. První žárovka se v Černově rozsvítila 20. prosince 1929. V polovině dvacátých let zde byl založen i spořitelní spolek a místní odbor Národní jednoty pošumavské (spolek podporující obyvatele české národnosti v příhraničních oblastech republiky s převahou Němců).

O událostech v obci během druhé světové války nemáme bližších zpráv, neboť byla kronika zabavena a zápisy z let těsně po ní jsou velmi útržkovité. První zápisy v nové pamětní knize pak pocházejí z roku 1958. V tomtéž roce vzniklo v obci Jednotné zemědělské družstvo (agitace a první neúspěšné pokusy tu byly již o šest let dříve). V letech 1965-1966 byl vybudován vodovod a na počátku sedmdesátých let sloučena tři sousední JZD - v Černově, Nové Bukové a Chrástově. V období normalizace byly provedeny meliorace, rozorávány meze a zaváženy staré cesty. Počet obyvatel v této době vzrostl díky výstavbě dvou bytových domů. Od roku 1975 pak spadala ves pod obec Horní Cerekev jako její osada. V roce 1976 bylo JZD Rozvodí v Černově sloučeno s dalšími JZD v nejbližším okolí, a tak vzniklo JZD Nový směr s vedením v Horní Cerekvi. V roce 1985 byla postavena víceúčelová budova (nový obchod, sál, hasičská zbrojnice), ve které dnes navíc sídlí obecní úřad. V roce 1991 byla totiž podána žádost o odtržení osady od Horní Cerekve a obec se 1. ledna 1992 osamostatnila.

Historie školy

Obecná (triviální) škola byla v Černově zřízena v roce 1854. Předtím docházely děti do Horní Cerekve. Školu v Černově navštěvovali i žáci z Nové Bukové a Chrástova. Školní budova byla postavena v roce 1862, druhé patro pak přibylo kvůli navýšení počtu tříd v roce 1884 a tuto podobu budova neztratila dodnes. Ve školním roce 1878/1879 (počátek záznamů ve školní kronice) navštěvovalo školu 159 dětí. Všechny děti byly až do roku 1884 vyučovány v jedné třídě, poté ve dvou. Elektrická energie byla zavedena do tříd až v v roce 1945. Škola fungovala v Černově více jak sto let a pro nedostatek žáků i trend rušení vesnických malotřídních škol (1. - 5. ročník) byla v roce 1977 zrušena. V posledním školním roce ji navštěvovalo pouze jedenáct žáků.

Archeologické vykopávky

V letech 2009-2010 byl v blízkosti obce proveden archeologický výzkum. V údolí horního toku Kameničky byly nalezeny doklady hornického zpracovatelského areálu – těžba rudy, její prvotní úprava, vlastní hutnění, kovářství a pomocné profese (například tesařství). Jednoznačně zde bylo doloženo hornické sídliště ze 13. století, jehož součástí bylo i menší opevněné centrum (dřevohlinitý hrádek). Nález více jak deseti železných kladívek vypovídá o pracovní náplni horníků a odkazuje k možnému ručnímu roztloukání rudy. Dále byly objeveny pozůstatky mlecích kamenů používané k drcení rudy. Velmi dobře zůstala zachována soustava dřevěných koryt a žlabů, které přiváděly vodu do dřevěných nádrží. V těchto nádržích, které pamatují dobu před 750 lety, docházelo k praní rudy - oddělování lehčích složek od užitkové rudy. Nalezeny byly také pozůstatky několika zahloubených dřevěných staveb s pecemi a další výhně byly nalezeny přímo v areálu praní rud. Nalezeny byly i fragmenty technologické a kuchyňské keramiky (hrnce, hrnky, džbány), keramických lampiček, bronzových přezek a kožených předmětů (vaků). Dále byla objevena železná sekerka a také několik podkov. Vedle lokality Jihlava – Staré Hory je zdejší naleziště výjimečným dokladem hornického areálu a unikátní je zejména dochováním dřevěných technických součástí.

Prameny: Pamětní knihy obce Černov, Pamětní kniha Obecné školy v Černově, Zpráva o archeologické akci Retenční nádrže na k. ú. Černov a Chrástov