Stříbrná

O vzniku názvu obce existuje několik pověstí. Ať tak či tak, rozvoj obce zajistila dlouhá doba konjunktury rudného hornictví, která začala pravděpodobně v 16. století. Tehdy započalo rýžování cínovce ve vodách horských potoků. Pro tavící pece bylo třeba dřevo, dřevěné uhlí, a tak do lesů kolem potoků přicházeli dřevorubci a v milířích pálili dřevěné uhlí. Za nimi přicházeli rolníci, aby zajistili stále se zvyšujícímu počtu lidí obživu.

V dolní Stříbrné byla tavící huť, kterou kolem roku 1601 řídil Wolf Heinrich Geissler. Ruda se těžila v okolí Tisovce. Huť prodal v roce 1771 Franz Anton Nostitz výrobci kobaltové modři Johanu Moorbachovi z Blatné. Ten zde zavedl výrobu kobaltové barvy, která se používala k barvení skla, textilu, porcelánu i papíru.

Kolem roku 1786 k hlavním zaměstnáním obyvatel patřila místní těžba a zpracování měděných rud, výroba měděných drátů, mosazi apod.Ta patřila k nejznámějším ve střední Evropě. Ale již v roce 1793 ji Johann David Starck přestavěl na olejnu a začal vyrábět dýmavou kyselinu sýrovou (oleum), vhodnou pro bělení látek a krajek. Od r. 1817 byla tato využívána jako myslivna.

Největší převrat v oblasti textilní výroby v obci začal až v letech 1900 –1910, kdy místní rodák Franz Anger vystavěl novou továrnu s moderními stroji na výšivky. Byl velice činorodým člověkem.21.7.1901 vznikl spolek pro výstavbu kostela. Jeho předsedou se stal právě Franz Anger.

Nejdůležitějším odvětvím bylo vyšívání – tamburování, vyšívání síťoviny – filet, vyšívání háčkem, paličkování krajek a perleťářství.

První informace o škole pochází z roku 1821. Obec měla celkem čtyři školy, které byly postupně uzavírány. Poslední ze škol definitivně ukončila svou činnost z důvodu malého počtu dětí v roce 1978.

Ač měla obec od 26. října 1895 vlastní hřbitov, kostel zde stále nebyl. Položení základního kamene bylo uskutečněno 31. 10. 1909 za přítomnosti světícího biskupa Dr. Václava Frinda. Stavba byla dokončena a slavnostně vysvěcena v roce 1910.

Zajímavou částí obce je Rájecké údolí (Nancy). Tato část obce byla velmi rozvinutá a soběstačná. Na konci 19. století zde byla sklárna, známá hospoda “Na konci světa“, přádelna, škola, pila, několik dalších restaurací a obchodů. Dodnes jsou např. patrné zbytky sodovkárny a hospoda Adolfa Dörflera. Jako po celé Stříbrné i zde je dosud patrno mnoho částí náhonů, které sloužily k rozvodu vody pro pohon strojů. Do historie Rájeckého údolí se zapsal mladý Nostitzovský pár. Kolem roku 1796 nechal hrabě Friedrich Johann Chrysogon Nostitz-Rieneck pro novomanželku Annu Periez de Burdett zbudovat lovecký zámeček s myslivnou. Paní hraběnka dala i jméno tomuto údolí – Nancy.

Kraslický rodák, malíř Franz Gruss, si zde v roce 1924 postavil srub s atelierem. Zde, u Cínového potoka, tvořil až do konce války. Z jeho srubu jsou dnes jen zbytky základů.

Další částí, která od r. 1953 patří ke Stříbrné je osada Nová Ves.