Kyselka

10. - 8 . století před naším letopočtem Stopy nejstaršího lidského osídlení byly v okolí Kyselky nalezeny v Dubině, Radošově a ve Velichově. Archeologické nálezy z pozdní doby bronzové zde doložily jednak neopevněná sídliště vesnického typu z období popelnicových polí, jednak hradiště z téže doby.

10. - 11. století našeho letopočtu Slovanské osídlení bylo zjištěno na hradišti Thebisberg ve Velichově, jež vzniklo na místě opevněném již v pravěku.

13.- 14. století našeho letopočtu V Dubině, v Nové Kyselce ( část obce Kyselka) a ve Velichově se dodnes dochovaly zbytky středověkých tvrzišť. Ve 13. století byla oblast kolem Kyselky kolonizována z popudu klášterů v Doksanech , oseku a Postoloprtech. Tehdy zde byla založena většina dodnes existujících obcí. V prostoru dnešního intravilánu obce Kyselky dosud chybí svědectví archeologických nálezů, jež by zde umožnily dataci osídlení staršího nežli 18. století. Tato skutečnost koresponduje s písemnými zprávami o vývoji Kyselky. Ty udávají první trvalé osídlení u pramenů v Kyselce až na samém konci 18. století.

Dne 16.4.1364 listem daným v Budišíně povolil císař a král český Karel IV. měšťanům ostrovským postavit dřevěný most přes Ohři ze vsi Velichova a udělil jim privilegium vybírati clo na radošovské celnici. Toto privilegium potvrdil král Václav IV. listem ze 7.1.1399. Most byl používán až do roku 1986, vyhořel 18.7.1986, byl dlouhý 66m, 10 m široký a spočíval na třech mohutných pilířích, které se dochovaly dodnes. Most je zapsán v rejstříku kulturních památek pod č. 1020. Obec Kyselka v roce 2001 zahájila obnovu tohoto historického mostu.

Kostel radošovský je jedním z nejstarších v kraji. První zmínka je z roku 1352 a byl zasvěcen sv. Václavovi. U kostela býval nejstarší hřbitov farnosti, který byl zrušen roku 1871.

r. 1522 K tomuto datu se vztahuje první písemná zpráva o užívání pramenů.

r. 1571 Kyselku zmiňují ve svých spisech lékaři Fabian Sommer a Georg Handsch.

r. 1614 - 1618 Takzvaná Buková Kyselka je vyčištěna a ohrazena. Bukovou Kyselku chválí ve svých spisech hornoslavkovský lékař dr. Michael Reudenius. Lékař jménem Brunner předepisoval Bukovou kyselku k pitné léčbě.

r. 1622, 1653, 1670, 1687 a 1695 Kyselku chválí ve svých spisech o Karlových Varech lékaři Johann Stephan Strobelberger, Christian Lange, Weceslaus Hüllinger a Johann Christian Straus. Hrabě Hermann Jakob Černín povolil svým poddaným bezplatné užívání kyselky.

r. 1724 První chemickou analýzu pramene provedl dr. Friedrich Hoffmann z Halle a doporučil vývoz vody.

r. 1746, 1749 a 1756 Bukovou kyselku popisují ve svých dílech o Karlových Varech lékaři Schuster.

r. 1768 Doktor Zückert odmítá ve svém spise vývoz Kyselky, neboť jím prý ztrácí své účinky.

r. 1787 Hrabě Louis Hartig nechal provést nové jímání kyselky.

r. 1792 - 1793 a rok 1796 Počátky skromného lázeňského provozu v Kyselce. Hrabě Johann Josef Stiebar provedl opětovné jímání pramene a počal jej systematicky vyvážet. U zřídla postavil výrobnu kameninových lahví. Ve Vídni, v Praze a v Karlových Varech byly zřízeny prodejní filiálky kyselky.

r. 1798 Karlovarští lázeňští lékaři Franz Damm a Bernard Mitterbacher provedli a zveřejnili důkladné analýzy kyselky.

r.1824 Novou analýzu pramenů v Kyselce provedl dr. Steinmann.

r. 1829 Panství Kyselku koupila baronka Antonie von Neuberg. Její muž Wilhelm von Neuberg se stal zakladatelem lázní Kyselky. Nechal postavit restauraci, altánek nad pramenem a četné promenády.

r. 1834 Vyšla vynikající kniha dr. Franze Julia Lercha.

r. 1844 V Kyselce byly postaveny objekty kolonády, lázeňského domu a syrovátkové léčebny.

r. 1846 Vyšlo 1. vydání spisu o Kyselce od dr. Josefa Löschnera. Kniha vyšla do roku 1899 celkem 13x.

r. 1852 Z Karlových Varů přijel dne 23. srpna do Kyselky řecký král Otto I. Na královu žádost bylo do Athén odesláno 450 džbánků minerální vody. Se svolením panovníka byl hlavní pramen nazván jeho jménem Pramen krále Otty. Karlovarský skladatel a dirigent Josef Labitzky zkomponoval čtverylku " Vzpomínka na Kyselku".

r. 1853 Dne 23. září byla slavnostně otevřena nová kolonáda Ottova pramene, kterou projektoval architekt Gruber. V kolonádě je umístěna busta krále Otty I.

1854 - 1855, 1859, 1862, 1867, 1896, 1873 Byla provedena stavba nové silnice z Karlových Varů do Kyselky. V Kyselce byl odhalen pomník karlovarskému knihtiskaři a nakladeteli F. Franieckovi. V roce 1862 u kolonády Ottova pramene byl postaven nový lázeňský dům. V tomto roce Kyselka zaznamenala 38 lázeňských hostů a 7324 návštěvníků. V roce 1867 se nájemcem Ottova pramene stává karlovarský vývozce minerální vody Heinrich Mattoni a z Kyselky bylo rozesláno 331 449 lahví minerální vody. Heinrich Mattoni kupuje od hraběte Černína v Kyselce Ottův pramen a četné pozemky. V Kyselce se léčilo 69 hostů, počet návštěvníků činilo 5000.

r. 1877 Dr. Nowak provedl novou chemickou analýzu pramenů.

r. 1883 Byla provedena stavba vodoléčebného ústavu, lékařem se stává dr. Kammerer.

r. 1884 Dne 24. srpna za osobní účasti zasloužilého lékaře byla odhalena busta dr. Josefa Löschnera. Autorem pomníku byl pražský sochař Thomas Seidan.

Busta z bílého mramoru je umístěna v nice rohové věže Jindřichova dvora. Jejím autorem je pražský sochař Thomas Seidan. Slavnostní odhalení busty 24.srpna 1884 se zúčastnil i samotný oslavenec dr. Josef löschner. socha upomíná na jeho zásluhy o rozvoj Kyselky.

V témže roce (1884) byla dokončena kaple sv. Anny, kterou financovala Anna Nostitz-Rieneck.

r. 1885 Byla provedena stavba inhalačního pavilónu a byly zřízeny četné promenádní cesty.

r. 1889 Heinrich Mattoni byl povýšen do šlechtického stavu.

Typická lázeňská stavba z doby kolem roku 1880.Bohatěvyřezávané sloupy verandy a střecha se třemi věžičkami dodávaly pavilónu křehký půvab, umocněný okolním upraveným parkem. Před picí halou stávala na soklu porcelánová váza regionální provenience vyrobená kolem roku 1885.Byla svévolně zničena někdy před rokem 1980. ( V současné době tato budova slouží jako obecní kino.)

r. 1894 - 1895 V tomto roce byla dokončena stavba elektrárny se dvěma turbínami a také se uskutečnila výstavba železniční tratě z Vojkovic do Kyselky. Kyselka získala napojení na evropskou železniční síť, což znamenalo oživení vývozu minerální vody. Statistika lázní zaznamenala 682 pacientů a 36 000 návštěvníků.

r. 1897 - 1901 Byla provedena výstavba nové kolonády Ottova pramene, projektoval ji architekt Karl Haybeck z Vídně. Mattoniho kyselka získala na světové výstavě v Paříži velkou cenu Grant prix. V Kyselce se léčilo 700 pacientů a bylo zde 39 290 denních hostů. Vyvezeno bylo 9 000 000 lahví minerální vody.

r.1902 Vdova po architektovi Antonínu Mickovi, jež byl spolupracovníkem J. Mattoniho, darovala svou vilu č.p. 75 (současná Základní škola v Kyselce) se zahradou konkregaci Sester sv. Kříže s podmínkou, že zde založí siročinec. Poněvadž vila nepostačovala, byl v letech 1903 - 1904 postaven klášter se siročincem. V roce 1928 byl přičleněn útulek kojenců. Po odchodu řádových sester v roce 1952 byla zde zřízena Základní škola.

r. 1902 - 1909 Podle seznamu lázeňských hostů bylo v Kyselce 39 895 pasantů, 574 pacientů. Mattoni financoval rozsáhlé moderní jímací práce na kysibelských zřídlech. Celou technicky náročnou akci řídil švýcarský inženýr Adolf Scherrer.

r. 1908 V tomto roce Kyselka zaznamenala už 462 lázeňských hostů a 40 127 návštěvníků.

r. 1910 Dne 14. května zemřel Heinrich Mattoni, smuteční den pro Kyselku. Pohřeb se konal v Karlových Varech.

r.1913 V roce 1913 vystavěl v č.p. 118 (současné sídlo Obecního úřadu Kyselka) obvodní a lázeňský lékař MUDr. Gustav Wawor moderní sanatorium, které po jeho smrti bylo v roce 1925 přeměněno v Okresní dětský útulek. Po druhé světové válce byla budova v držení Zemského národního výboru jako rekreační místo pro jeho zaměstnance. Po roce 1948 do roku 1953 byly v této budově umístěny řecké děti. Po jejich odchodu se do této budovy v červenvi přestěhoval MNV.

r. 1914 V dubnu byl v Kyselce odhalen pomník Heinricha Mattoniho, autorem díla byl profesor Edmund von Hellmer.

r. 1915 - 1945 Až do roku 1945 bylo rozesilatelství kysibelské vody v majetkovém držení akciové společnosti Heinrich Mattoni AG. Po druhé světové válce byl podnik zestátněn a provozován jako závod karlovarské firmy Západočeská zřídla - firma Mattoni. Ta byla po roce 1989 proměněna na akciovou společnost Karlovarské minerální vody a.s. Karlovy Vary.

Při sčítání lidu, provedeném 1. prosince 1930 měla obec, včetně dětí v obou dětských útulcích i útulku pro kojence 1086 obyvatel. V Radošově bylo tehdy 140 domů, v Rydkéřově ( současná Nová Kyselka ) bylo 168 obyvatel a plocha obce činila 229 ha.

Dětský domov v Radošově č.p. 137 byl zřízen roku 1928 pro nemajetné a nemocné děti horníků. Za druhé světové války zde byly umístěny rodiny uprchlíků z Východu. Po válce zde byly ubytováni řecké děti a po jejich odchodu v roce 1953 byl převzat zdravotní správou a do dnešní doby slouží jako Ústav pro mentálně postižené.

Po 9. květnu 1945 přicházeli do obce noví osídlenci. Počet Čechů k 12. říjnu 1945 byl celkem 111 osob.

r. 1945 - 1950 V Radošově byla zřízena trojtřídní obecná škola a 3. září byl zahájen školní rok 1945/46. V lázních, které hned po osvobození byly postupně dávány do pořádku, byla dne 1. května 1946 zahájena lázeňská sezóna. Na levém břehu Ohře bylo upraveno koupaliště.V roce 1946 došlo k ustanovení DTJ v Kyselce a pro cvičení byl firmou pronajat zdarma sál. V roce 1947 měly Lázně a zřídla světovou pověst, ale nebyly samostatnou obcí. Byly rozděleny mezi 4 sousední obce Radošov, Dolní Lomnici, Rydkéřov a Svatobor. K 1. lednu 1948 měl Radošov 398 obyvatel a 153 popisných čísel. Dne 9. června 1949 bylo v Radošově zřízeno sídlo IV.okrsku Okresní hasičské jednoty. Dne 11. června 1949 schválil Krajský národní výbor v Karlových Varech sloučení obcí Radošov, Radkéřov a Dolní Lomnice v jednu obec Kysibl-Kyselku. Dne 1. ledna 1950 byl v Kyselce zřízen matriční obvod pro 9 obcí - Elm, Pulovice , Radošov, Velichov, Šemnici, Sedlečko, Dolní Lomnici, Rydkéřov a Hartmanov. Dne 6. ledna 1950 navštívil zdejší závod pan Paul Wandol a navštívil také domov řeckých dětí.

r. 1951 - 1960 Dosavadní název obce Kysibl-Kyselka byl vyhláškou ministerstva vnitra z 8.8.1950 změněn na Kyselka. Počátkem roku 1953 se zřízením vojenského prostoru osada Dolní Lomnice byla vyjmuta z pravomoci MNV Kyselka. V únoru 1953 odešly z Kyselky řecké děti, ubytované od roku 1948. Na podzim roku 1953 byly zahájeny úpravy budovy bývalé Charity pro osmiletou školu. Školní rok 1954/1955 byl zahájen dne 1.září 1954. Dne 1. června 1955 byla ve státních lázní zahájena pravidelná lázeňská sezóna. V lednu 1957 byl dán do provozu skupinový vodovod. Dne 24.11.1957 byl slavnostně otevřen kulturní dům č.p. 69 v Radošově, který byl přestavěn z biografu.V březnu 1958 byla zahájena výstavba požární zbrojnice. V roce 1959 byla dokončena výstavba vodárny v Radošově. V roce 1960 bylo provedeno veřejné osvětlení obce Kyselky.V roce 1960 byly lázně určeny za léčebnu dorostu od 14 - 19 let.

r. 1961 - 1970 V roce 1961 byla provedena oprava železničního mostu v Kyselce a závod Západočeská zřídla Kyselka vyrobil 97 922 hl minerální vody. V roce 1962 byla v závodě otevřena jídelna pro 150 osob a bylo zprovozněno kino v č.p. 33 (původně Pitný pavilon). V roce 1963 bylo v Kyselce již 12 provozoven. V roce 1964 bylo v léčebně dorostu 113 lůžek a celkem 1723 pacientů. V témže roce byla zahájena výstavba Autokempinku. V roce 1965 bylo v závodě Západočeských zřídel vyrobeno 110 064 hl minerální vody. V roce 1967 Západočeská zřídla měla již 100 zaměstnanců, v dorostové léčebně bylo 1855 pacientů. V roce 1968 obec měla 535 obyvatel, z toho 266 mužů a 269 žen). V roce 1969 byla produkce minerální vody 115 000 hl a v roce 117 000 hl minerální vody.

r. 1971 - 1980 Produkce minerální vody v roce 1971 činila již 120 000 hektolitrů. Základní školu navštěvovalo 265 žáků.V roce 1972 se léčbě ve zdejších lázní podrobilo 1331 pacientů. V roce 1973 byla zahájena výstavba prodejny v Radošově a lávky v Kyselce. V roce 1974 byla zahájena vestavba bytu v budově Obecního úřadu. V roce 1975 byly dokončeny všechny práce na veřejném vodovodu. V roce 1977 byla dokončena nová požární zbrojnice a dostavba 54 bytových jednotek v panelových domech, v roce 1978 byla zahájena výstavba mateřské školy a jeslí. V roce 1979 byla záhájena výstavba chat v chatové oblasti v Radošově, kde v současné době je rozparcelováno cca 120 míst.

r. 1981 - 1989 V roce 1981 bylo v závodě Západočeská zřídla vyrobeno 130 101 hl minerální vody. Dne 1.9. 1982 byla dána do provozu mateřská škola a jesle. V roce 1983- 1985 byla zahájena výstavba tělocvičny. Ve stejných letech byla zahájena výstavba dvou záhrádkářských kolonií v Radošově, kde rozpercelováno cca 96 míst..V roce 1983 bylo v léčebně přijato 1486 pacientů. V roce 1984 bylo v závodě Západočeská zřídla vyrobeno 130 493 hl minerální vody a v léčebně bylo přijato 1551 pacientů od 5 do 13 let. V roce 1985 byla produkce závodu 134 446 hl vody a léčebna měla 1519 pacientů.V roce 1986 jsou zahájeny přípravné práce pro stavbu čistírny odpadních vod. Dne 18.7.1986 vyhořel dřevěný radošovský most.V prosinci roku 1986 byla dokončena výstavba prodejny v Kyselce. Závod Západočeská zřídla Kyselka v tomto roce vyprudukoval 142089 hl minerální vody a v roce 1987 plánuje zahájení rekonstrukce zřídelního závodu. Koncem roku 1988 byla dokončena stavba tělocvičny a vodojemu. V obci jsou v provozu dvě restaurace SD Jednota. V roce 1989 bylo v závodě Západočeská zřídla vyrobeno 163 734 hl minerální vody a závod pokračuje na rekonstrukci závodu.

r. 1990 - 2000 Dne 9.12.1989 vzniklo v Kyselce OF a zahájilo svou činnost. V roce 1989 - 1990 byly zahájeny jednotlivé stavby rodinných domů v lokalitě 27 RD v Kyselce. Dne 1.2. 1990 byl zřízen při MNV Kyselka stavební úřad, a to pro katastrální území Kyselka, Radošov u Kyselky, Nová Kyselka, Pulovice, Šemnice, Sedlečko, Velichov, Vojkovice a Jakubov. V roce 1990 bylo zahájeno provozování tábořiště U jezu řeky Ohře. Výroba v závodě Západočeských zřídel činila 168 280 hl minerální vody. Dne 13. prosince 1991 rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví se uzavírá Dětská léčebna v Kyselce ke dni 1. ledna 1992. V roce 1992 byla provedena privatizace Dětské léčebny a Západočeských zřídel. Léčebnu vydražila soukromá osoba, poté došlo k několika převodům a do dnešního dne budovy lázní, které jsou zapsány v rejstříku památek č. 929/2, chátrají. Závod Západočeských zřídel se dostal do rukou zahraničního podnikatele a závod byl přejmenován na Karlovarské minerální vody a.s. Karlovy Vary.V těchto letech se také plně rozvíjí soukromé podnikání. Je provozována Restaurace a hotel Na Špici včetne autokempu, Obec Kyselka pronajala kulturní dům k restaurační činnosti, dále pak Autokemp v Kyselce. V roce 1995 byla postavena další restaurace Kapřík v Kyselce a byl také zahájen provoz prodejny potravin v č.p. 74 a provoz v Hospůdce Za lávkou. Závod Karlovarské minerální vody a.s. - Závod Mattoni zahájil velkou rekonstrukci a dostavbu celého areálu, čím byly postaveny do roku 2002 dvě výrobní haly, minerálkovody, skladovací hala a lisovna PET. Produkce minerální vody se rozrostla o stolní vodu a různé ochucené minerální vody a nápoje. Obec Kyselka zrekonstruovala objekt bývalé smíšené prodejny na dům služeb, kde je zřízena pošta, zdravotní středisko ( zubař, obvodní lékař), kadeřnictví a potraviny.V letech 1995 - 1999 Obec Kyselka zplynofikovala celou obec, a to k.ú. Radošov a k.ú. Kyselku.

r. 2001 - 2002 Obec Kyselka v dubnu 2002 zahájila obnovu historického dřevěného mostu v Radošově, zapsaného v rejstř. památek pod č. 1020. Dne 9. července 2001 byl položen základní kámen Obnovy radošovského mostu za účasti ministra dopravy.