Velké Všelisy

V šestnáctém století došlo na rozdělení obce na Velké a Malé Všelisy zvané Všelisky nebo též Pražské Všelisky.

R. 1530 sídlil na Všeliské tvrzi Mikuláš Dovole ze Chcebuze.

R. 1565 prodala Kateřina z Habartic značně zchátralou tvrz, na které vrchnost již nesídlila spolu se dvorem a vesnicí Anně Jablonské z Nenežetic.

R. 1566 vše získali bratři Vtelenští ze Vtelna.

R. 1586 připadla Všeliská tvrz Bzenským z Porubě a na Bezně

Od konce 16. století byly Všelisy v majetku právě těchto Bzenských z Porubě, kterým náležel "Velký Dvůr".

Ti ho později prodali hraběti Václavu Věžníkovi z Věžníku.

R. 1657 získali Všelisy Věžníkové z Věžník.

R. 1715 Jan Vančura z Řehnic prodal "Malý dvůr", který do té doby patřil malým a často se střídajícím majitelům za rovných 10.000 zlatých Barboře z Věžníka a od té doby oba dvory patřily jednomu majiteli.

R. 1795 hrabě Věžník Všelisy prodal a tyto posléze několikrát změnily svého majitele.

Byli to: Josef Švihan, František Markus, Karel kníže Rohan, Jakub Vait a František Dostál.

R. 1827 vyženil Všelisy hrabě Josef Špork, který měl za manželku Valburku, hraběnku z Věžník, která byla posledním potomkem tohoto rodu.

R. 1832 hrabě Josef Špork nechal na místě hrazené tvrze postavit malý zámek.

Šlechta na něj však přijíždí obhlédnout své panství jen občas. Správu statku ponechali svým úředníkům.

Posledními majiteli panství byl rod Weinmannů, který zde působil až do roku 1938, kdy panství údajně prodává Živnobance v Praze.

Vladykové Vtelenští a Bezenští patřili k venkovské šlechtě nižšího řádu a dědili dvorce z pokolení na pokolení.

Rytířové Bzenští se připomínají ještě roku 1800 jako státní úředníci.

Věžníkové z Věžník získali hraběcí titul a patřili již k vyšší šlechtě. Ve svém erbu měli v modrém poli bílého chrta, čili věžníka se zlatým obojkem obráceného k pravé straně.