Vrbice

Ves s dvorcem patřila k panství Přečín. S ním prožívala stejné správní změny. PřečíIMG_2694nské panství vystřídalo řadu majitelů. Z významných uveďme například rod Koců z Dobrše. Posledními vlastníky Přečína se v roce 1700 stali Schwarzenbergové. Po zániku feudální správy roku 1850 vznikl v Přečíně obecní úřad. Do jeho obvodu patřily obce Vacov, Miřetice a Vrbice. Roku 1912 se Vrbice osamostatnila. Prvním vrbickým starostou se stal Pavel Lešák.Müllerova-mapa-1720

Kraj Pošumaví proslul ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století známým „světáctvím“. Za prací do světa sezónně odcházela až třetina obyvatel obce (nejčastěji do Rakouska, Německa nebo Francie). Pro zajímavost – v roce 1910 měla Vrbice 371 obyvatel (176 mužů a 195 žen) a 50 domů. Velice vyhledávanou bývala práce u cirkusů. Poptávka byla především po kvalitních muzikantech, o které nebyla na šumavském Podlesí nouze. Příběhy místních světáků ztvárnil ve svých dílech spisovatel Šumavy Karel Klostermann (Světák z Podlesí, Ecce homo, Mrtví se nevracejí– děj povídky se odehrává ve Vrbici a okolí).1938

Životy obyvatel citelně poznamenala první světová válka. Mnoho mužů odešlo na frontu, někteří se stali legionáři. Jedenáct vrbických mužů padlo.IMG_4260

Vznik republiky výraznou změnu v každodenním životě místních nepřinesl. Záhy přišla světová hospodářská krize a po ní další světový válečný konflikt.

Jako reakce na nebezpečný živel – oheň byl po druhé světové válce v obci založen hasičský sbor. Připomeňme například ničivý požár z 16. září 1920, kdy vyhořel téměř celý bývalý dvůr. Oheň zachvátil 10 domů a 18 rodin zůstalo bez přístřeší. Vrbický hasičský sbor fungoval do roku 1972, kdy se sloučil se sborem ve Vacově.

V roce 1949 vrbičtí postavili na návsi kapli Panny Marie – Prostřednice všech milostí (pouť připadá na 8. května). Dříve stávala vedle křížku (v místě dnešní autobusIMG_0001ové zastávky ) dřevěná zvonice na čtyřech sloupech. Stavbu kapličky projektoval stavitel Matějka. Malířskou výzdobu provedl Alois Martan, známý malíř a restaurátor. V roce 2012 prošla kaple rozsáhlou rekonstrukcí. Oprava byla financována z dotačních prostředků a částečně z rozpočtu obce.

V padesátých letech vzniklo v obci jednotné zemědělské družstvo. Záhy se ale rozpadlo. Později bylo založeno znovu. V roce 1962 se spojilo s JZD Vacov.

Počátkem 60. let se Vrbice dočkala veřejného vodovodu. Obec je zásobována pitnou vodou z oblasti Javorníku a Lhoty nad Rohanovem. Vodovod je posilován z vodního zdroje nedaleko samoty „Krejčí“ (Vrbice č.ev. 21). Zdejší mokřinaté louky jsou stabilní zásobárnou vody. Před provedením meliorací se v místě nacházela tůň, které se říkalo „Buchna“. Podle kroniky se sem jezdívalo pro vodu v době největšího sucha.

Pověst tvrdí, že se v Buchně utopil volský potah. Jiná hovoří o tom, že tu stával klášter, který měl zmizet v bažinách. Voda je zde bohatá na vápník, což je dáno vápencovým podložím. Nedaleko se nachází bývalý vápencový lom s šachtovou pecí na pálení vápna z 2. poloviny 19. století, která je kulturní památkou.

V roce 1964 zanikl ve Vrbici místní národní výbor. Obec se stala součástí sousedního Vacova. Od roku 1993 je Vrbice opět samostatnou obcí.