Nejvýznamnější každoroční akcí je pětidenní Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec, který je jedním z největších v Evropě pod patronací I. O. V. UNESCO.

Hledat firmy v obci Červený Kostelec, ulice 17. listopadu
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 283 firem

Štefánikova 2957, Dvůr Králové nad Labem20,83 km

Mírové náměstí 130, Broumov20,95 km

Dobruška č. 53421,05 km

Komenského 312, Broumov21,10 km

Nádražní 481, Dobruška21,15 km

Velká Ves č. 118, Broumov21,16 km

Kalná Voda č. 5, Mladé Buky21,16 km

třída Soukenická 16, Olivětín, Broumov21,19 km

Čs. odboje 800, Dobruška21,26 km

Julia Fučíka 96, České Meziříčí21,58 km

Čs. odboje 1039, Dobruška21,73 km

Opočenská 83, Dobruška21,85 km

Lázně 100, Velichovky21,91 km

Dlážděná 7, Velichovky22,25 km

Podzámčí 385, Opočno22,27 km

Kalná Voda č. 7, Mladé Buky22,29 km

Nádražní 447, Opočno22,69 km

Libřice č. 3122,92 km

Nádražní 702, Opočno23,01 km

Nový Nemojov č. 150, Nemojov23,03 km

Historie obce Červený Kostelec celá historie

Datum 22. 8. 1362 je nejstarším dnem, který písemnou zprávou dotvrzuje existenci vsi Kostelec. Zpráva hovoří o ustavení faráře Heřmana na faru v Kostelci. Patronem byl červenohorský pán Mikuláš Piskle. Lze se však domnívat, že ves existovala už dříve - snad od konce 13. století. V této době už vrcholilo kolonizační dílo pánů rodu erbu zlatého střmene, z nichž Sezema založil hrad Červenou Horu a Tas Vízmburk. Byla to kolonizace, kterou uskutečňovalo především domácí, české obyvatelstvo.

Jestliže v Kostelci stál kostel, pak je jisté, že musela existovat i farnost zahrnující okolní vsi. Navíc název Kostelec vznikl z latinského "castellum", takže zde musela být zřejmě zemanská tvrz, která však nebyla samostatným zbožím. V 16. století tento svobodný zemanský statek držel rod pana Sendražského ze Sendraže.

Odkazy kosteleckému kostelu z let 1370 a 1408 potvrzují znovu existenci farnosti, která patřila dobrušskému děkanátu. V husitské době byl vlastníkem kosteleckého panství Hynek mladší z Dubé, zavilý nepřítel podobojí, ale většina obyvatel byla na straně husitů. Také kostelecká fara přešla do rukou kališníků, koncem 16. století sem přišli luteránští kněží, z nichž poslední byl donucen v roce 1625 Kostelec opustit.

V polovině 15. století je Kostelec uváděn spolu s Úpicí v seznamu městeček patřících vízmburskému panství. Vízmburk byl právě v této době (1447) zničen Slezany. K náchodskému panství patřilo městečko nejpozději od roku 1497 a jako náchodské zboží zůstává až do zrušení poddanství. Poslední dědička rodu Sendražských odkázala koncem 16. století les, louky a pole faře, tvrz byla pak zbourána a kamene bylo použito ke stavbě kostela dosud dřevěného. Ten v roce 1591 vyhořel spolu s částí městečka a požár zničil i obecní a farní listiny. Zachráněna byla jen cínová křtitelnice z roku 1555, dodnes nejstarší hmotná památka města.

Než se stačilo městečko z této pohromy vzpamatovat, přišla třicetiletá válka a s ní řádění císařského i švédského vojska, neúroda a hlad. Po válce bylo obýváno jen 42 čísel, počet obyvatel nedosáhl dvou stovek a obdělávána byla jen čtvrtina polí. Relativně klidných dalších sto let však kupodivu k výraznějšímu růstu počtu obyvatel nevedlo. V roce 1780 bylo totiž v Kostelci napočítáno 68 čísel - ubylo sedláků, téměř sedminásobně se zvýšil počet chalupníků.

Kostelec byl v té době nazýván městisem. Důkazem toho je pečeť městise Kostelce z roku 1680, na níž je i nejstarší vyobrazení znaku města.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.