Vysoký Újezd

Dominantou obce a celého okolí je kostel zasvěcený "Narození Panny Marie", postavený v létech 1301 až 1340 v gotickém slohu. Později byl několikrát přestavován a doplňován barokními prvky. Ke kostelu patřila stará fara, která byla v roce 1912 přestavěna v moderním slohu a dnes slouží jako rekreační objekt. Farnost újezdského kostela tvořily obce Teletín, Větrov, Nedvězí, Rabyně, Blaženice, Malešice a Loutí.

Sama historie obce sahá však hluboko do minulosti. Obec leží pravděpodobně

na tak zvané "Keltské stezce" později zvané "Plavecká", jejíž zbytky jsou ještě dnes krajině patrny. Konkrétně na trase Vysoký Újezd , Jablonka, Chlum. Národ keltský zvaný "Bójové" vládl v Čechách ve třetím století před Kristem. Na místě, kde od 14. století stojí kostel "Narození Panny Marie" stávala románská rotunda. Zmínka o této stavbě pochází z první poloviny 12. století. Do této doby lze datovat i založení Vysokého Újezda. V této době stála zda již tvrz rytířů újezdských z Újezda a v údolí pod Újezdem tvrz rytířů Nedvězských. Vše spadá do doby, kdy byla prováděna kolonizace řídce osídlené země. V místech, kde dnes leží rozsáhlá náves zdobená staletými lipami se při stavbě silnice a vodovodu nalezlo spousta kostí a lebek, zřejmě z hromadného pohřebiště. Mohly to být pozůstatky z dávných bitev, čí pohřebiště obětí morových epidemií. Názory kronikářů na stáří ostatků se liší. Mor řádil v této krajině v době třicetileté války (druhá polovina 17. století). Mezi kostelem a nedvězským panstvím existuje údajně podzemní chodba, dnes již zřejmě zavalená. Spojitost nedvězského panství s újezdským kostelem dokládají náhrobní kameny zazděné v kostelních zdech, mezi jiným kámen z hrobky Mariany nedvězské ze Žďáru.

Další dominantou obce je budova školy postavené v polovině 19. století nákladem majitelů lešenského panství. Před druhou světovou válkou se zde vyučovalo ve čtyřech třídách, v roce 1983 byla škola uzavřena pro nedostatek dětí a dnes slouží pro potřeby obecního úřadu. Před školou na upravené návsi stojí pomník padlých v 1. světové válce. Většina z nich byla příslušníky benešovského 102. pluku, kteří zahynuli v památné bitvě na Sávě a Drina. Z obce pocházela i řada legionářů, kteří bojovali v italských, francouzských a hlavně ruských legiích. Obec byla jako jedna z prvních vystěhována v rámci vysídlení Neveklovska na jehož území bylo zřízeno vojenské cvičiště jednotek SS. Řada obyvatel se po válce již nevrátila.

Nakonec ještě zmínka o historii zvonů újezdského kostela. Osudy zvonů se podobaly osudu lidí. Jeden z původních zvonů byl sejmut 2. prosince 1917 a roztaven pro válečné účely. Další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, zůstal jen umíráček zavěšený na věž v roce 1921. 7. září roku 1991 byl zásluhou obce, církve a přispění občanů zavěšen zvon nový z dílny pana Manouška ze Zbraslavi. Celou akci provázela slavnostní mše sloužená biskupem msgr. Liškou. Zvon zní denně po celém kraji a připomíná tak osudy minulé i dnešní generace obyvatel.