Velká Jesenice

Jesenice nikdy jednomu majiteli nepatřila. Tak v roce 1495 prodal Zbyněk Půchovec z Půchova statky a práva Mikuláši Trčkovi a v roce 1496 koupil tento šlechtic jiný díl od Petra Adrsbacha. V roce 1547 byli držiteli místních statků Boček Dohaleká, Jan rychtář, Jan tvarůžek, Pavel Ježků a rytíř Václav Bohdanecký.

Jesenici také ve spisech připomíná začátkem 16. století zemský soudce krále Ludvíka, Václav Amcha z Borovnice

V 16. a 17. století sídlili na jesenických dvorcích Jan Budson,Jan Bohovlád,Matouš Mazánek z Kolína a rytíř Václav Bohdanecký a další.T0měř všechna tato jména mizí po válce bělohorské a třicetileté, protože jim byly statky konfiskovány a nebo sami, jako tisíce lidí opustili domov a vlast za tehdejší římsko-habsburské krutovlády. Jejich statky se dostaly do rukou přisluhovačům vládního režimu.

Na východní straně bylo zemských statků a dvorů více, na straně západní dvůr jeden, jedna tvrz a více obytných stavení pro poddaný,robotný lid. Proto ještě kolem roku 1850 byla tato strana nazývána vsí malou,žebráckou a strana východní velkou stranou. Pozemkové zápisy byly vedeny od roku 1632 a katastr číslován postupně od levé strany obce. V kronice je uvedeno: „.. teprve lidumilný a svobodomyslný císař Josef II nařídil číslování domů a založil katastry pozemků…“. Obec Jesenice měla do roku 1836 183 pozemkový parcelních čísel s vlastnictvím soukromým a panským.

V roce 1836 – 1840 bylo také provedeno nové mapování a byly založeny nové katastry domovní i číslování domů.

V roce 1833 bylo v Jesenici 119 domů a 731 obyvatel, z čehož 21 domů se 129 obyvateli patřilo k opočenskému panství, zbytek k Novému Městu. Roku 1843 měla obec 126 domů se 755 obyvateli. V roce 1857 již 160 domů a 818 obyvatel a v roce 1910 bylo 176 domů a 970obyvatel. Osady Volovka a Vinice byli k Jesenici přiděleny roku 1850 a pak měla obec 163 domů a 985 obyvatel.

Jesenice byla strategicky důležitým bodem, který ovládal tok Metuje mezi Novým Městem a Plesem. Roku 1745, když pruská armáda vtrhla do severovýchodních Čech, obsadil nepřátelský předvoj Jesenici a následně se celé pruská armáda v čele s generálem Moulinem rozložila po tři dny mezi Jesenicí a Nahořanami. Také při svém ústupu od Hradce Králové k Náchodu tábořila pruská armáda u Jesenice.

Za války o bavorské dědictví došlo 11.6.1778 u Jesenice ke srážkám mezi rakouským a pruským vojskem.

Jesenice byla také v dobách kolem roku 1866 střediskem vzpoury proti Prušákům. Pruská posádka, která do Jesenice přišla byla vzbouřeným lidem odzbrojena a vyhnána polní cestou do České Skalice. Na to nastala obava, že se pruská vojska pomstí. Proto požádala jesenická obec v čele s rychtářem Janem Hofmanem velitele pevnosti Josefov o ochranu. Poslem se žádostí byl k velikosti pevnosti vyslán na koni Václav Lukášek. Na začátku pevnostních hradeb byl posel vojenskou stráží zastaven a odveden podzemní pevností k veliteli Josefova. Velitel vyhověl prosbě jesenických a vzal obec do pevnostního obvodu. Brzy na to byl uzavřen mír, což bylo pro Jesenici štěstím.

Obec Velká Jesenice měla od roku pojmenování Jesenice. Po zřízení záložny byla psána Jesenice u České Skalice. Po roce 1885, když byla postavena osobní zastávka dráhy ČSD obdržela obec název Velká Jesenice.