Třebosice

Dle konfirmačních knih byl v Třebosicích již r. 1375 kostel. Dle dochované románské křtitelnice se předpokládá, že zde již dříve stával románský kostelík, který byl později po vzrůstu vsi nahrazen gotickým. Obrázky třebosického kostela Povýšení sv. Kříže (starší a současný) byly na obálce Zpráv č. 9-10/2008. Později byl třebosický statek spojen s blízkými Dubany, které vlastnil ještě r. 1503 Jindřich z Duban. Na jižní straně kostela je náhrobní kámen s nápisem: „Letha páně 1599 usnula urozená dczera stateczneko Rytirze… Ocekawagicz We Wzkrisseni Pa“, patrně dcera Dubanských z Duban. Poté byli pány v Třebosicích Burian a Zikmund, synové Hynka Anděla z Ronovce, pána na Morašicích. Ti r. 1538 společně koupili panství heřmanoměstské. R. 1542 se rozdělili, Burian převzal Morašice a Zikmund Anděl z Ronovce Heřmanův Městec. Zikmund toho roku zapsal své manželce na Třebosicích věno 750 grošů. Třebosice, ves a dvůr kmetcí s poplužním a podacím kostelem r. 1557 nakrátko spojil s panstvím heřmanoměstským. Zikmund zřídil druhý rybník pod třebosickým Dolejším rybníkem. Tím zatopil některé pozemky jesenčanské a dle smlouvy měl těm lidem nahradit škodu grunty lepšími a ležícími blíž k Jesenčanům. Pro vzpouru proti Ferdinandovi I. z r. 1547 Zikmund přišel o své statky a r. 1563 již Třebosice patří k pardubickému komornímu panství. Třebosice jsou farní obcí, k níž r. 1909 patřily vsi Staré Jesenčany, Mateřov, Popkovice z okresu Pardubice a Dřenice, Dubany, ze vsi Blato jen čísla 1-9 tehdy z okresu Chrudim. Dnes fara není obsazena, farnost spravuje Pardubické arciděkanství.

(Sborník Pardubicko-Holicko-Přeloučsko 3.díl)

Čepí, dříve Čep nebo Čepy

Stojí v místech pravěkého osídlení. R. 1882 bylo tehdy na Pleskotově paloučku při silnici na Heřmanův Městec nalezeno 29 bronzových náramků a obrovská bronzová spona o dvou kotoučích, každý s 18 závity. Podobné spony později nalezené byly pak jmenovány „čepské“.

Dle statistického seznamu obcí je první písemná zmínka o vsi z r. 1375. F. K. Rosůlek však žádné záznamy z té doby neuvádí. Dle něho byl Čep pouhým dvorem, který byl r. 1695 připojen k pardubickému komornímu panství. Při koupi vznikly na části pozemků dvora toho roku usedlosti č. 19 – hospoda Jelenova, č. 15 – chalupa Hyhlíkova a č. 16 – chalupa Vašákova (r. 1910). Jejich dělením vznikaly další usedlosti. Ostatek dvorských polí byl připojen ke dvoru mateřovskému.

(Sborník Pardubicko-Holicko-Přeloučsko 3. díl, str. 302)