Obec Tisá je bránou k romantickému kraji Labských pískovců. V centru obce návštěvníky přivítá pozdně barokní kostel sv. Anny, od kterého vede přímá cesta do Tiských stěn. Zavede nás do fantastického skalního města s mnoha pískovcovými útvary.

Hledat firmy v obci Tisá
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Tisá celá historie

(Tyssa, 1541, 548-550 m. n. m.). Na své cestě za hledáním nového domova se na severu Čech při stěhování národů někdy kolem roku 500 zastavila na našem území část slovanského kmene. Noví osídlenci tu našli rozsáhlé porosty tisu, proto bylo pak místo zapsáno v hraničních spisech pod pojmenováním "Tesk" - ze slovanského "tes nebo tis". Území dnešního Rájce bylo hojně porostlé vřesem, počáteční "ve vřese" se roku 1186, kdy bylo darováno řádu sv. Jana, změnilo na Raiza. Ostrov neměl dlouho své jméno. Ve starých zemských deskách se vyskytuje jako "hamr v Královském lese" (překlad), až po roce 1700 dostala nově vzniklá obec název Eiland. Rájec a Ostrov spadají pod správu Obecního úřadu v Tisé, na obecním znaku a vlajce, jež obec získala v r. 1998, jsou jako symbol tří obcí - tři větvičky tisu.

Rozsáhlou oblast kolem Děčína si ve 14. století přisvojili Vartenberkové, kteří na ochranu solní stezky vybudovali u Tisé tvrz Šenov. Název vsi Šenov se dochoval až do poloviny 16.století. Nebývalý kulturní a hospodářský rozmach zažilo území za vlády rytířů z Bünau - Bynova. V letech 1554 - 1557 dal v dřívějším Šenově budovat Günther I. zámek s lutherským kostelem , farou, školou, novým poplužním dvorem,pivovarem a jméno vsi se podle zámku mění na Schönstein. V roce 1631 byly všechny objekty ve vesnicích Schönstein a Tisá vypáleny nejdříve Chorvaty a pak Švédy. Zničením zámku a kostela ztratil Šenštejn na významu a zůstal pouze součástí druhé vsi - Tisé.

Od roku 1750 vznikají v Tisé nejprve manufakturní a později největší továrny na výrobu knoflíků. Tisá se stala kolébkou knoflíkářského průmyslu.

Kostel sv. Anny - při silnici ve středu obce. Později barokní neorientovaná jednolodní obdélná stavba z roku 1786 s užším trojboce uzavřeným presbytářem a boční sakristií měla ještě na konci 19. století dřevěnou předsíň přestavěnou k hlavnímu průčelí. V průčelí je střední rizalit s lizénami a segmentem završené okno, boční trojúhelníková křídla, hranolová zvonice se segmentem završenými okny a zvonovou střechou. Fasáda je členěna rámci alizénovými segmentovými okny. Sakristie má plochý strop a zkosená nároží a pravoúhlá okna v kamenném ostění. Presbytář je plochostropý, připojená loď má zaoblené rohy. Interiér lodi je členěn pilastry a volutami a mušlovým dekorem a je vybaven slohově smíšenými a pozdně rokokovými a historizujícími předměty z 19. století a z. r. 1910. Na srtopě s fabionem je umístěna obraz Krista, který uzdravuje ženu. Kruchta s dřevěnou poprsnicí je nesena na pilíři. Varhany z 18.století (byly původně osazeny v kostele v Rozbělesích). V roce 1992 zabezpečil kostel mřížemi Milan Borkovec ze Žežic. V roce 1995 opravila střechu, věž a fasádu firma Obnova památek z Ústí nad Labem. V roce 1998 provedla firma Predrag Miloševič z Ústí nad Labem výmalbu. Objekt je státem chráněná kulturní památka.

Kaple - výklenková kaplička z konce 19. Století je umístěna v ohradní zdi čp. 349. Objekt je státem chráněnou památkou - v dezolátním stavu!

Smírčí kříž - z několika smírčích křížů zůstal zachován jediný u silnice mezi Libouchcem a jeho částí Novým Libouchcem . Pískovcový klínový kříž má z obou stran vryt letopočet 1626. Připomíná místo a čas násilné smrti potulného mastičkáře. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.

Antonínov

Antonsthal, 1873,565 - 566 m.n.m.) Osada spojená s polní cestou s obcí Tisá. Vznikla v roce 1873, když místní sedlák musel pro své dluhy odprodat část svých polností, na kterých začaly vznikat nové dvory. S 10 domy a počtem 51 - 75 obyvateli patřil k Petrovicím. Roku 1970 se stal částí obce Tisá.

Ostrov

Eiland 450 - 455 m.n.m.) V roce 1706 jej rozšířila hraběnka Marie Adelheida z Thunu v místě, kde stával železný hamr a později sklářská huť. V letech 1850 - 1960 náležel ke Sněžníku. Od roku 1961 patří pod správu obce Tisá.

Rájec

485 m.n.m.) dostal roku 1186 jméno Raiza. Ves od roku 1850 patřila k Tisé, byla obývána dělníky z továren na knoflíky v Tisé, lesními dělníky a řemeslníky. Ve vsi se zachovala hrázděná stavení čp. 5, 35, 36, 42, které stát chrání jako kulturní památky. Kaple - na konci vsi při německé hranici. Barokní výklenkový objekt je završen stlačeným obloukem a má rovný závěr.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.