Syrovín

V letech 1371 až 1517 je uváděna u Bzeneckého panství, k němuž náležela i po Bílé Hoře. Významnými a dlouhodobými držiteli vsi byli Pruskovští z Pruskova (pozn. majitele bzeneckého panství),a to od r. 1588. Z tohoto období pochází také stará obecní pečeť Syrovína, jejíž pečetní pole vyplňuje španělský štít se vztyčeným kosířem a dvěma hrozny po stranách. Originál pečeti je uložen v Kyjovském muzeu.

Dominantou obce je barokní kostel Obrácení sv. Pavla z let 1713-1716, postavený nákladem syrovínského kněze Pavla Jaroše, který byl také v jeho kryptě po své smrti pohřben. Kostel se tyčí nad vsí v nadmořské výšce 266 metrů.

V těsné blízkosti kostela byla roku 1879 vystavěna školní budova. V současné době se v budově ZŠ ani MŠ nenachází. Pro malý počet dětí byla MŠ v r. 2002 uzavřena.

Syrovín proslavilo výborné víno. Vinařství poutalo pozornost všech obyvatel obce již od počátku 17. století. Hotovou pohromou se však stal hromadný výskyt perenospory na konci 18. století. Přestože se zdejší vinaři snažili vypořádat se všemi problémy nového pěstování vinné révy a spolu s Újezdcem byli v čele zakládání vinic na americké podložce, v r. 1900 se odhadoval rozsah vinic na pouhých 59 ha. V současné době se pěstuje hlavně Burgundské šedé, bílé nebo Ryzlink na rozloze 32 ha půdy.

K obci se Váže několik pověstí. týkajících se úkrytu 17 kusů zlatých kačen nebo tajných chodeb, vedoucích na hrad Buchlov. Zda jsou tato vyprávění pravdivá nelze určit, je však jisté, že v obci se nachází větší množství lochů, které sloužili jako spižírny v době míru a úkryty v době válek a nepokojů. V r. 2003 byly prováděny nové archeologické vykopávky na základě propadu některých míst na polích a v humnech.

Popis znaku : znak byl obci udělen Parlamentem České republiky dne 21. ledna 2002.

Jedná se o v červeno-stříbrně polceném štítě postavený zlatý meč, provázený přiléhajícími odvrácenými vinařskými noži - kosíři opačných barev. V oblouku ostří nožů jsou vinné hrozny, vpravo zlatý, vlevo červený

Popis Praporu : List tvoří dva svislé pruhy, červený a bílý. Uprostřed žlutý meč hrotem

dolů, ke kterému přiléhají dva odvrácené vinařské nože-kosíře, bílý v červeném a červený v bílém pruhu. V oblouku ostří kosířů po jednom vinném hroznu. V červeném pruhu žlutý, v bílém červený. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Pamětihodnosti: barokní kostel Obrácení sv. Pavla z let 1713-1716, kamenný kříž u

kostela z r. 1798, kapličky Bolestné Panny Marie v barokním stylu z II. poloviny 18. století na dolním okraji obce.

Zajímavosti : Zajímavostí je zrestaurovaný hasící vůz z roku 1899, který se nachází ve skleněné vitríně naproti Obecního úřadu, socha sv. Floriána z r. 1934, která byla zrestaurována v r. 2002 a památník, který věnovala obec občanům Syrovína, padlým v 1. světové válce z r. 1919. Za zmínku stojí i to, že v katastru obce se nachází 7 křížů, z nichž nejstarší je kříž na syrovsko-újezdeckých hranicích z roku 1796 a nejvýpravnější na hranicích Syrovína a Hostějova - je vyzdoben plaketou Panenky Marie, uprostřed znakem Syrovína a to hroznem a obilnými klasy. U kostela se se nachází kamenný kříž z r. 1798 a na jižním okraji obce kaplička Panny Marie sedmibolestné z r. 1888. U silnice směrem na Újezdec je kaplička (Boží muka) zasvěcena Panně Marii Lurdské z r. 1940.

"Syrovín je vesnička, která byla osídlena v údobí kolonizace v prostoru kolem řeky Moravy východními kmeny, které přicházely od jihu a jihovýchodu, vytlačili z tohoto prostoru kočující lovce a začali obsazovat prostor pod Chřiby. Je tedy stará nejméně 1000 let, ale první dochovaná zmínka o jeí existenci pochází z roku 1371 (dle listiny Codex diplomaticus Moravise).

Jméno vzniklo přivlastňovací příponou -in, z osobního jména, které znělo pravděpodobně Surova a bylo vytvořeno z přídavného jména sur - to je syrový. Nejstarší jméno je uvedeno jako Surowin.

Obec je uložena v ideálním prostředí rozbrázděného údolí, připomínajícím hluboký kaňon, jehož srázy se dostávají jen na průtok potoka Syrovínky , když před tím se spojily všechny jeho tři větve. Jedna tekoucí z Kuchyňky, druhá z Hontálů a třetí vyvěrající v Hostějovské zmole. Po soutoku všech tří větví na počátku návsi teče dál jako potok zvaný Syrovínka, přibírající další přítoky od Újezdce a Ořechova. Sbírá vody ze Žeravska, Těmicka a Domanínska, ve Bzenci pak přibírá vody z celého katastru a zejména pak Vracovský potok, aby se před Bzencem- Přívozem vlila do Moravy.

Celá krajina kolem Syrovína byla kdysi zalita mořem, neboť Baltské a Středozemní moře byla spojena a z nich vylézali sopečné ostrovy. Veliké moře se rozprostíralo také mezi Karpaty a Chřiby a v něm se usazovaly jíly a pískovec jako pozůstatky doby jurské až třetihorní. Časem se voda v tomto moři zvedala, časem ustupovala, vznikaly zátoky a ostrovy, voda sbírala zbytky vegetace, usazovala je v zátokách, vymílala rýhy v zemské kůře, takže dnes nacházíme tato ložiska jako lignit, nejsilněji v Ježově, Žádovicích, Žeravicích i v Syrovíně v v prostoru Žmundky a na místech, kde stojí domky na jižním konci obce. V Medlovicích se tato vrstva samovolně zapálila a vypálila do červena tamnější slíny a vznikl tak proculánový Jaspis."