Sýkořice

První písemná zmínka o Sýkořici je z roku 1581. Její jméno je odvozeno od slova sýkorka. V dávné minulosti totiž měli sýkořičtí osadníci povinnost ke hradu Křivoklátu odevzdávat tolik kop sýkorek, kolik je nedělí od sv. Petra a Pavla do sv. Václava.V "Dějinách Rakovnicka " od Václava Kočky se píše:

Osadníci byli všichni usazeni na právu manském. Žádných platů peněžních k hradu nedávali, ale od starodávna byli povinni na hradě býti, předních, nebo prostředních vrat hlídati, na rozkaz pánů musí na lov choditi, vozy vedle bukovských spravovati, tanata naložiti, do kolny zavesti, složiti a v čas potřeby osušiti. Prvotní tato povinnost byla r. 1560 zmíněna, aby každý rok z jara , když tetřevi tokají a na podzim když jeleni řvou, všichni pořád jeden týden celý je hlídali. Když tuto povinnost konají, nemají na lov choditi. Ve vsi bylo sedm poddaných, kte?í obdělávali lán dědin. Za války třicetileté byly tři chalupy spáleny. Roku 1651 žilo tu 29 katolíků a 7 nekatolíků: Matouš Jirka má 20 strychů polí, Jan Šimek 15, Dorota Vanková 20, Kašpar Jiříkovic 12, Jan ml. Trousil 18, Ondřej Sklenář 40, Jan st. Trousil 19.Každý má 3-5 provazců lesa, obec má 30 provazců. Je zřejmé, že osadníci mnoho dědin přibrali z panského. Shwarzemberk zabral jim r. 1658 obecní lesy a přiznal obyvatelům toliko pastvu v nich. Spor o lesy obecní byl urovnán až r. 1736. Toliko z dějin Rakovnicka.

Samostatnou obcí se sýkořice stala v letech 1852-53. Do té doby měla svého rychtáře, ale pokladna patřila ke Zbečnu a byla společná. V té době žilo v obci 258 obyvatel, ale už v roce 1869 zde ve 47 domech žilo 437 obyvatel. To je skoro 10 lidí na jeden dům.

Prudký nárůst obyvatel a domů nastal připojením osady Senecké v r. 1953 k Sýkořici. Do té doby Senecká patřila ke Zbečnu.

Rozvoj obce:

Patrně nejstarší budovou v obci je usedlost pod č.p. 1 u Rajmanů. Podle staré pozemkové knihy tuto usedlost označenou jako chalupa dne 21.2.1630 Kašpar Jiříkovic od Jiřího Tesaře koupil. Potom usedlost několikrát změnila majitele, až r. 1690 koupil tuto Martin Vysoký. V roce 1708 se sem přiženil Jan Rayman ze Bělče, když byl oddán s Kateřinou, dcerou Martina Vysokého. Od té doby zůstala usedlost v držení rodu Raymanů - nyní Rajmanů. Až do roku 2000, kdy usedlost koupil pan Srnec.

Zvonička

- na pozemku č. 15 stávala stará dřevěná zvonička. Tato byla velmi zchátralá a tak bylo rozhodnuto postavit novou a to zděnou a krytou taškami. Ta pak byla postavena na zahradě domu č. 29, aby nebránila příjezdům do statku č. 15 a 16. Stalo se tak r. 1856.

Obecní dům

- v roce 1924 byl postaven obecní dům - dnešní budova obecního úřadu

Pomník padlých

- r. 1928 byl na podnět Karla Krupičky, Rudolfa Mareše a Richarda Buriana postaven pomník padlých v 1. světové válce. Kameny pochází z bývalého lomu za "Skalkou" v dřevíčském lese.

Školní budova

- v roce 1928 byla k obecnímu domu přistavěna budova školy, v té době jedna z nejhezčích na okrese. Stavbu provedl Maxmilián Šnobl, kolaudace se uskutečnila 12.11.1928.

Obchod

- v roce 1954 byl uzavřen hostinec Rudolfa Kučery a v jeho prostorách byl otevřen nový obchod - v dnešní době restaurace Hájenka. Zároveň byly zrušeny obchody se smíšeným zbožím Fr. Sainera a Jana Miky na Senecké.

- v září roku 1974 byla zahájena výstavba nové prodejny Jednoty - v dnešní době Potraviny M+V. Otevřena byla v roce 1977.

Hokejové hřiště

- v r. 1958 bylo pod školou vybudováno nové hokejové hřiště s umělým osvětlením. Zděné kabiny byly postaveny v roce 1967.

- v dnešní době se na jeho místě nacházejí soukromé tenisové a volejbalové kurty.

Kulturní dům

- z bývalé hospody u Zikánů bylo 3. červana 1960 započato s přestavbou na kulturní dům. Práce byly dokončeny k 1. květnu 1967.

Rozhlas

- v roce 1960 byl instalován obecní rozhlas.

Fotbalová hřiště

- v roce 1966 bylo započato s úpravou terénu pro fotbalové hřiště. Dokončeno bylo v roce 1967.

Požární zbrojnice

- v roce 1986 byla otevřena nová požární zbrojnice.