Hledat firmy v obci Slavkov u Brna, část obce Slavkov u Brna
Živé firmy v obci Slavkov u Brna, část obce Slavkov u Brna 284 firem
FOREST MERI s.r.o. - Slovákova 387, Slavkov u Brnaweb
Snažíme se nabízet lesní techniku a stroje té nejvyšší kvality, ale také tím, že ke každému klientovi přistupujeme individuálně a s přátelským přístupem.
ZOBAČ JAN MVDr.-VETERINA SLAVKOV U BRNA - Bučovická 155, Slavkov u Brnaweb
Veterinární ordinace.
AGRI-TECH s.r.o. - Topolová 1418, Slavkov u Brnaweb
Firma se zabývá prodejem a servisem použité techniky a to především produkce CLAAS a VÄDERSTAD, avšak v rámci své činnosti v ČR i zemích EU lze nalézt v nabídce i stroje dalších předních domácích a zahraničních výrobců.
RUMPOVÁ-ZAHRADNÍ A LESNÍ TECHNIKA - Bučovická 325, Slavkov u Brnaweb
ZŠ Slavkov u Brna - Tyršova 977, Slavkov u Brnaweb
SOFTPLYN s.r.o. - Zlatá Hora 1363, Slavkov u Brnaweb
Díky mnohaleté praxi nabízíme profesionální prodej, montáže a servis plynových kotlů v Brně, Vyškově a okolí.
ČESKÁ POŠTA Slavkov u Brna - Palackého náměstí 3, Slavkov u Brna
REMIÁŠ LUBOMÍR-ŽALUZIE-SÍTĚ PROTI HMYZU - Čsl. Červeného kříže 972, Slavkov u Brna
POLICIE ČR obvodní oddělení Slavkov u Brna - Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna
INTEGROVANÁ SŠ Slavkov u Brna - Tyršova 479, Slavkov u Brna
ZŠ Slavkov u Brna - Komenského náměstí 495, Slavkov u Brna
SPOLMETAL, s.r.o. - Fügnerova 1437, Slavkov u Brna
EMP s.r.o. - Nádražní 394, Slavkov u Brna
PLACHETKA A SPOL., spol. s r.o. - Dvůr Rybník 380, Slavkov u Brna
DESTILA SLAVKOV, s.r.o. - Slovanská 758, Slavkov u Brna
CHLÁDEK POŽÁRNÍ SERVIS s.r.o s.r.o. - Bučovická 147, Slavkov u Brna
CMC HEATING, s.r.o. - Zlatá Hora 1543, Slavkov u Brna
ACHP SLAVKOV, a.s. - U Splavu 1421, Slavkov u Brna
SYRMEX spol. s r.o. - B. Němcové 282, Slavkov u Brna
ČESKÁ SPOŘITELNA Slavkov u Brna - Palackého náměstí 123, Slavkov u Brna
Historie obce Slavkov u Brna celá historie
Město vstoupilo do světové historie díky vítězství francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta v grandiózní bitvě tří panovníků svedené dne 2. 12. 1805 v polích západně od Slavkova. Ve svém rozkaze, který Napoleon citoval následující den z tohoto zámeckého balkonu gardovým jednotkám, označil za místo krvavého střetnutí Austerlitz, což byl tehdejší název Slavkova. Pravděpodobný základ pro pojmenování Austerlitz se jeví v latinském tvaru „Nova sedes“, což značí „Nové sídlo“. Historikové se domnívají, že vznikl před koncem 12. století, kdy se území dostalo do držení řádu Německých rytířů. Chybným přepisem do češtiny, němčiny a latiny měnil se původní tvar na Novosedeliz (rok 1237), dále Nausedlicz (1322), Neusserlicz (rok 1343), Nausterlitz (rok1460) a Austerlitz (rok 1611). Posledně vzniklý název se objevuje až do roku 1918 a následně ještě v době německé okupace. Jméno Slavkov se poprvé připomíná v roce 1361 a pak až roku 1475. Název je odvozen od osobního jména Bohuslav, lidově Slávek. Vztahuje se pravděpodobně na nějaký blízký dvůr patřící stejnojmenné osobě. Z něj se buď z důvodu zániku či začleněním do struktury města přenesl i název Slavkov, takže se v 17. a 18. století vyskytují na zdejším aglomeraci obě jména vedle sebe. Pro rozlišení Slavkova od ostatních Slavkovů v Českých zemích byl přidán po roce 1918 dovětek u Brna.
Slavkovsko v dávné minulosti
Nejstarší hmotné památky připomínající příchod člověka na Slavkovsko pocházejí ze stanice paleolitických lovců mamutů z Křižanovic a jsou datovány 45t až 25 tisíci lety před naším letopočtem. Poměrně hustě byla tato oblast osídlena v rozmezí let 4500 až 3000 př. n. l., což dokazuje prastará malovaná keramika z Křenovic, Vážan nad Litavou a z Lovčiček. Ze samotného Slavkova pochází ostří rádla z mladší doby kamenné.
V bývalé zdejší cihelně byl získán bohatý nálezový materiál lidu zvoncových pohárů (2300 let př. n. l.), byly nalezeny kostrové hroby kultury únětické a doklady o lidu mohylovém (kamenné hroby s popelnicovými nádobami). O křižovatce prastarých kupeckých cest vedoucích Politavím ze Středomoří k Baltu a ze západu na východ svědčí nález depotu osmdesáti bronzových hřiven a poklad římských mincí z období vlády císařů Theodosia ll. (408-450 n. l.) a Julia Maioriana (457-461 n. l.). K archeologickým nálezům keltského a římského osídlení se řadí rozsáhlá pohřebiště z období stěhování národů a stopy slovanského osídlení v katastru města. Z období tzv. mladohradištního se datuje nález pokladu - mincí tzv. obolu mrtvých, kterých bylo téměř čtyřicet nalezeno v rozsáhlém kostrovém pohřebišti. Senzací byl nález mince krále Knuta Velikého (1016-1035) pocházející z londýnské mincovny. V 10. a 11. století bylo již údolí Litavy hustě osídleno.
Není tedy zcela vyloučeno, že dle pověsti nazývali Uhři za svého vpádu na Moravu Slavkov „Téhérvárem“ nebo i „Bělehradem“ (Bílým městem), což by svědčilo o existenci pevného sídla z vápna a kamene. To snad bylo za pozdějších válek zničeno a nahrazeno novým sídlem (Novosedlice), vzniklým kolonizací tohoto území řádem německých rytířů. Těm původně zeměpanské území přidělil markrabí Vladislav I. Jindřich do užívání koncem 90. let 12. století. Řád zde postupně vybudoval jednu z ekonomicky nejvíce prosperujících komend na Moravě. Mezi řádovými statky se osada připomíná v listině vydané králem Václavem I. roku 1237.
Město ve středověku
V podhradí se na křižovatce dávných kupeckých cest začala rozrůstat poddanská osada, která dala základ ulicovému půdorysu Slavkova. K českým usedlíkům postupně přibývali také Židé, kteří si jihozápadně komendy zbudovali vlastní gheto. Spojením křesťanské a židovské obce byl dán podnět ke vzniku silné hospodářské aglomerace povýšené králem Václavem IV. roku 1416 na město.
To bylo obehnáno pevným hradebním systémem se čtyřmi branami. Jeho centrum se pravděpodobně nacházelo v místech, kde nyní stojíme. Jednalo se o severozápadní část osnovy raně gotické městské lokace, zasypané později při zřizování zámeckého parteru. Její význam byl umocněn existencí gotického kostela sv. Jakuba Většího, připomínaného již v roce 1322, a dále přiléhající samostatnou městskou věží, jež plnila společnou funkci zvonice a hlásky. Chrám měl v 17. století 5 oltářů a na obecní věži visely 3 zvony. V 18. století však již byly obě stavby velmi sešlé. Farní kostel se v červenci 1757 z části sesul, a proto byl uzavřen. Před výstavbou jižního parteru pak došlo k jeho zboření. Zvony na věži několikrát pukly nebo se při požáru roztavily a musely být znovu přelity. Samotná věž vyhořela roku 1762, byla zbořena roku 1770. Zvony byly zavěšeny na tzv. Hodinové bráně, která k tomu byla upravena. Vybudováním jižní části zámeckého parteru zanikl i původní historický střed města a jeho funkci převzalo dnešní náměstí Františka Palackého. Spolu s kostelem a hláskou zanikl současně i městský hřbitov.
Zdroj: http://www.slavkov.cz
Demografické údaje
MĚSTO Slavkov u Brna
Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Bc. Boudný Michal, starosta
Kontakty
- 544 121 111
- mesto@meuslavkov.cz
- www.slavkov.cz