Roudnice nad Labem

Živéobce.cz

Roudnice nad Labem

Navštivte některé z našich památek: Věž Hláska: Otevřeno: ■1.5.-10.6. - pouze soboty, neděle, státní svátky: od 10 do 16 hodin, ■15.6.-2.9. - všední dny vyjma pondělí: od 13,30 do 16,30 hodin, ■ soboty, neděle, státní svátky: od 10 do 17 hodin, ■26.5. (Zahájení sezóny, aneb na kolech po památkách) a 15.9. (Roudnické vinobraní): od 10 do 16 hodin Vstupné: ■30/15 Kč (slevy: děti do 12 let, důchodci, studenti, ZTP a ZTP-P).

Hledat firmy v obci Roudnice nad Labem

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace.

Firmy v obci Roudnice nad Labem

Poslední opravené nebo vložené firmy:zobrazit více

KERDA EMIL f.o. - Karlovo náměstí 27, Roudnice nad Labem

PMU CZ a.s. - Chelčického 627, Roudnice nad Labem

Poslední vložené fotografie:zobrazit více

NÁBYTEK CEDR f.o. - Boženy Němcové 1345, Roudnice nad Labemweb

PILNAJ DANIEL f.o. - Boženy Němcové 1345, Roudnice nad Labemweb
Zámečnictví, kovařství, prodej hutního a spojovacího materiálu, kovařských polotovarů.

MĚSTO Roudnice nad Labem - Karlovo náměstí 21, Roudnice nad Labemweb
Navštivte některé z našich památek: Věž Hláska: Otevřeno: ■1.5.-10.6. - pouze soboty, neděle, státní svátky: od 10 do 16 hodin, ■15.6.-2.9. - všední dny vyjma pondělí: od 13,30 do 16,30 hodin, ■ soboty, neděle, státní svátky: od 10 do 17 hodin, ■26.5. (Zahájení sezóny, aneb na kolech po památkách) a 15.9. (Roudnické vinobraní): od 10 do 16 hodin Vstupné: ■30/15 Kč (slevy: děti do 12 let, důchodci, studenti, ZTP a ZTP-P).

Historie obce Roudnice nad Labem celá historie

Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století. Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá.

Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV.

V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo.

Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města.

Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány.

Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.

Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor.

Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.