Pavlov

Po jeho smrti v roce 1468 spravovali panství společně jeho synové Mikuláš a Melchysedech. Po roce 1485, kdy mladší bratr zemřel, až do své smrti v roce 1516 samotný Mikuláš. Po jeho smrti se majetku ujímá čtvrtý bratr Burian Trčka z Lípy. Ze svého majetku se však dlouho netěšil, zemřel v roce 1522. Od tohoto roku se stal držitelem jeho syn Jan a po něm Janův syn Burian Trčka. Po smrti Buriana se ujal majetku jeho syn Maxmilián Trčka a to až do roku 1597. Majetek se pak dostal do rukou jeho staršího bratra Jana Rudolfa Trčky. Ten po zavraždění svého syna Adama Erdmana v Chebu roku 1634 odkázal Pavlov Burianovi Ladislavovi z Valdštejna, Petru Vokovi Švihovskému z Rýzmberka a Matyáši Ferdinandovi, hraběti Berkovi z Dube. Císař Ferdinand II. však závěť neuznal a majetek zkonfiskoval. Rozdal jej svým věrným.

Světelské panství a s ním i Pavlov se však dostalo opět do držení Buriana Ladislava z Valdštejna. Ves potom držela od roku 1657 Bengina Hrobčická, roku 1661 Mikuláš Bernard rytíř Gerstorf z Gerstorfů, roku 1681 František hrabě Spork, roku 1695 Leopold Kunc, pražský měšťan, roku 1700 Ludmila z Lövenfeldu. V roce 1710 držela ves Terezie Zárubová, rozená Chuchelská z Nestajova. Od ní koupil Pavlov Josef Arnošt Obitecký z Obitec, pán na Janovicích, Petrovicích a Zhoři. Ten ji prodal v roce 1713 Františku Leopoldu Bechyňovi, svobodnému pánu z Lažan. Smlouva byla zapsána do zemských desek v roce 1739. Po smrti Leo- kdy pro finanční potíže byla Pozemková banka pověřena prodat světelské panství. Velkostatek Světlou, kam patřily též pozemky v Pavlově, koupil úpický továrník Richard Morawetz.

Zdroj: Pleva František: Toulky Vrchovinou, Ledeč nad Sázavou, 1999