Vrbno pod Pradědem

V polovině XV. století si pronajal bruntálský hrad a okolní panství bohatý rod pánů z Vrbna - název podle polského Vrbna. První dochovaná zmínka o držení bruntálského panství pány z Vrbna se datuje koncem roku 1473/74. Prvním správcem byl Jan Bruntálský z Vrbna, který žil do roku 1477.

Páni z Vrbna věnovali velkou pozornost těžbě zlata a kovů. Osady se zvětšovaly, byly otevírány nové šachty a rýžoviště. Počet horníků vzrůstal. Na březích řeky Opavy vznikly nové drtírny a tavírny zlatonosné rudy. Také na svahu Vysoké Hory, v místech kudy dnes vede stará cesta do Andělské Hory, byla řada těchto dílen.

Od roku 1607 spravoval panství Hynek z Vrbna, který se rozhodl povýšit Vrbno na svobodné horní město, pro jeho důležitou polohu. Nechal proto dobudovat čtvercové náměstí a hornickou kolonii v prostoru dnešních ulic - Krejčího, Střelniční a Jiráskovy. Povýšení osady na město se stalo slavnostním způsobem dne 24. června 1611.

Slibný rozvoj města a okolí byl zastaven událostmi kolem Bílé Hory - páni z Vrbna byli horlivými stoupenci protikatolické a proticísařské šlechty, která se zúčastnila povstání proti Ferdinandovi II. Stavovský odboj zde byl připravován, ale k vystoupení nedošlo. Slezští stavové uzavřeli 1621 "akord saský", jímž se poddali císaři. Přesto v létě 1621 zahájil Jan Jiří Krnovský tažení na Moravu spolu s pány z Vrbna. Porazil u Nového Jičína císařské španělské oddíly a zajistil si pomoc valašských povstalců. Vojenský výpad proti Olomouci se mu nepodařil a po uzavření míru v Mikulově 6.1.1622, byl stavovský odboj ponechán svému osudu a postupně potlačen. Majetek Jana Krnovského i jeho spojenců pánů z Vrbna byl konfiskován. Celé bruntálské panství bylo prodáno za 200 000 zlatých Řádu německých rytířů, kteří je vlastnili až do roku 1938, kdy bylo panství konfiskováno Hitlerem.

Roku 1633 zde vypukl mor, na nějž zemřelo hodně lidí a musel být založen nový hřbitov. Roku 1635 byl vystavěn nový kostel pro 1.000 věřících.

Roku 1641 přitáhli do Vrbna Švédové a vybudovali zde vojenský tábor. 29.6.1641 byl sveden boj mezi císařským vojskem a Švédy. Přitáhl sem silný oddíl švédského vojska pod vedením generála Trotensohna, který dobyl a vypálil Bruntál a na svahu Vysoké Hory si zřídil silně opevněný vojenský tábor. Toho dne došlo na mírném svahu, asi dva kilometry od města, po pravé straně řeky Opavy, ke krvavé bitvě mezi Švédy a císařským vojskem. Teprve k večeru přinutila císařská vojska Švédy k ústupu do jejich opevněného tábora u Vrbna. Také ten byl po prudkém útoku dobyt a město bylo osvobozeno. V téže době zanikl hrad na Zámeckém vrchu.

Bohužel i zde zasáhlo inkviziční temno, v kronice města Vrbna je zmínka, že roku 1669 byla za městem upálena dvacetiletá Anežka Metznerová z Vrbna nařčená z čarodějnictví. Roku 1771 to byla další žena a není se ani čemu divit, když v okolí např. v Jeseníku byly upalovány i děti a z blízkých Zlatých Hor pocházel největší inkvizitor, nedostudovaný právník Boblig, který se později "proslavil" hlavně na panství Velké Losiny. Ve Zlatých Horách v tu dobu bylo také zaměstnáno 8 katů.

Roku 1750 byl zřízen poštovní úřad. Dostavník spojoval Vrbno s Bruntálem, Olomoucí, Šternberkem, Opavou a dopravoval osoby. Poštovní zásilky přepravoval do Jeseníku a Bruntálu.

Roku 1770 dne 10. února byl otevřen městský špitál, tzv. "Andělský dům". Byl to vlastně městský chudobinec a postavena k němu byla i kaple. Byl postaven mnišským řádem Františkánů. Dne 29. září 1816 městský chudobinec i přilehlá kaple úplně vyhořely.

V roce 1837 byl zbourán starý farní kostel, který zde stál přes 200 let. Položen byl základní kámen nového farního kostela. Ceremoniálu byl přítomen arcivévoda Maxmilián, velmistr Rádu německých rytířů.

Hospodářská situace se začala měnit s nástupem kapitalistického způsobu podnikání. Zastaralá tkalcovská a železářská výroba byla neproduktivní. Roku 1840 byla založena huť a továrna na kovové zboží, vyráběly se zbraně - pušky, pistole, koule do mušket apod. V roce 1860 koupil závod průmyslník Grohmann, který ho přeměnil na mechanickou přádelnu lnu. Roku 1855 založil Moritz Richter továrnu na výrobu kyseliny sírové, kterou jeho syn rozšířil o sklárnu. Roku 1894 se přestala vyrábět kyselina sírová a továrna se přeměnila na výrobu skla pro domácnost. Roku 1864 založil Adolf Grohmann továrnu na dráty, nýty, řetězy, která byla roku 1867 přeměněna na výrobu kovové galanterie. Dřevoprůmysl byl od roku 1869 zastoupen vodní pilou v místech dnešního Dřevokombinátu. Nejstarší tradici měl závod na výrobu nití a zpracování lněného zboží - dnešní Odetka a.s., který pracoval manufakturním způsobem od roku 1828. Rozvíjejícímu se průmyslu nemohly stačit staré komunikace, proto byla roku 1844 vybudována říšská silnice Bruntál - Andělská Hora - Vrbno - Zlaté Hory. Roku 1880 byla zahájena železniční doprava Milotice - Vrbno.

Současně s rozvojem průmyslu se začalo ve Vrbně rozvíjet i školství. Roku 1878 byla založena císařsko-královská odborná škola dřevařská, která byla uzavřena r. 1902. Chlapecká škola byla otevřena roku 1889, dívčí škola v roce 1890. Vliv průmyslu se projevil i ve společenském životě, kdy náboženský fanatismus ustupoval umírněné snášenlivosti.

V roce 1910 byla provedena elektrifikace města z místních elektráren. V roce 1911 zde proběhly oslavy 300. výročí povýšení původní osady na svobodné horní město za účasti mnoha občanů a alegorických vozů.

I. světová válka postihla zdejší kraj stejně jako jiná místa, navíc v roce 1916 byl podniknut hladový pochod žen do Karlovy Studánky. Konec války byl uvítán s velkým nadšením. Počátkem roku 1919 se poměry urovnaly a ve městě nastal klid, závody se rychle přeorientovaly na mírovou výrobu a snažily se získat odbytiště pro své výrobky.

V třicátých letech i zde začala působit hospodářská krize, továrny pracovaly jen 3 - 4 dny. V roce 1930 bylo ve městě zaregistrováno 300 nezaměstnaných. Roku 1931 byla zastavena práce v "Jutovce", majitel továrny Primavesi vyhlásil krach a 456 zaměstnanců propustil z práce.

V roce 1934 byla otevřena česká menšinová škola. 7. 10. 1939 byl zdejší kraj připojen k Velkoněmecké říši. V roce 1943 zde byla umístěna nemocnice. II. světová válka skončila pro Vrbensko 8.5.1945 bez jediného výstřelu příchodem Rudé armády.