Líšná

Živéobce.cz

Líšná

Hledat firmy v obci Líšná

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Živé firmy v obci Líšná 3 firmy

LÍŠENSKÝ DVŮR s.r.o. - Líšná č. 23

OBEC Líšná - Líšná č. 41

ONDRÁČEK LUKÁŠ-VÝŠKOVÉ PRÁCE - Líšná č. 58

Historie obce Líšná celá historie

Osada se skládá ze dvou částí asi 1 km od sebe vzdálených, totiž původní Horní Líšná, leží cí na svahu kopce a levém vysokém břehu říčky v nadmořské výši 650 m a novější Dolní Líšná v údolí říčky 592 m nad mořem. Domy v Horní Líšné, i když nejsou plánovitě uspořádány, tvoří přece jakési navsí s rybníčkem uprostřed, kdežto v Dolní Líšné jsou roztroušeny po obou březích říčky. Návsí v Horní Líšné bylo ovšem původně význačnější, jak dokazuje zachovaný situační plánek z roku 1741. Bylo to ještě pastvisko s rybníčkem a boží mukou kolem nichž stálo v kruhu 6 selských stavení /nynější čísla 1,2,4,5,6 a 13/,chalupa a dva domky bez pozemků, asi po gruntech, jejichž pozemky byly zabrány panskému dvoru, který tvořil samotu. Budovy stály volně na počátku pozemků k nim připojených. V Dolní Líšné bylo vedle vrchnostenských stavení /hostinec, hamr, nový mlýn/ dalších pět chalupníků na panské půdě. Ještě koncem minulého století byla většina stavení roubených a mezi domy byly malé zahrádky. K obci patří samoty: Líšenský dvůr /jeden dům s 6 obyvateli/, Hamr /též/, a Fuksův mlýn /dva domy s 29 obyvateli./ a Ve smrčinách /jeden dům se 3 obyvateli/.

Když v roce 1500 osvobozoval Vilém z P.městečka Nové Město a Jimramov se 24 osadami k nim připojenými od povinnosti šenkování panského vína, byli mezi nimi i lidé z Lessneho. Je to první známá zpráva o naší osadě /obce/, a jelikož osada je na území, patřícím tehdy k hradu Pernštejnu, a nyní uvedena v roce 1437, kdy zajišťoval Jan z P. věno své manželce na okolních osadách, můžeme souditi, že byla založena teprve mezi r. 1437 a 1500. O pozdější kolonizaci i ta okolnost, že tu nebyla rychta po lokátorovi jako v osadách starších. Pravidelnější zprávy o osadnících počínají v knize Dílu novoměstského sirotčí registra odd.Rychta věcovská pod nápisem. Ves Lisstny a rokem 1551. Je tedy patrné, že osada povstala na původním území věcovském a název Lištný, z Lištnýho se vyskytuje pravidelně ve všech zápisech 16. století. Na půjčku Vratislavovi z P. přispěli v r. 1564 z Lisstnyho 20 zl.a 4 d. Ucelenější obraz osady poznáváme teprve s odhadu panství v r. 1587.Vedle mlynáře, který měl největší statek, bylo tu 9 selských usedlostí. Byly to usedlosti malé a nestejné. /platilo se z nich jen od 3 do nejvýše 13 grošů/ a jedna užívala mimo své panskou louku nade mlýnem, druhá kus zahrady a louku pode vsí. Všech deset usedlých dávalo ročně 3 zlaté 16 grošů a 3 dukáty úroků, 30 slepic v ceně 1 zl. 15 gr, 1 kopy vajec v ceně 6 gr. a 5 zl. místo 30 měřic lesklého ovsa; celkem tedy 10 zl 7 gr a 3 den. Po 2 dnech ročně hrabali a obraceli osadníci sena na lukách a konali hlásky /tedy 14 dní/ a po 1 dni robotovali koňmi, konali roboty ženné, sekli kosou hrabičnou a travnou, vázali a hrabali obilí, sekali dříví a pleli v zahradách /tedy 70 dní/. Roboty oceněny na 13 zl 5gr. Při vsi bylo hájemství s hojnou zvěří a pstruhová řeka Vříšť.

Při pozůstalostním odhadu panství v roce 1646 bylo tu zjištěno ještě 10 usedlých, platících 3 zl 3 gr a 4 d úroků a odvádějících 30 slepic /za 3 groše/, vejce a za lesklý oves 5 zl. A při odhadu v r. 1666 bylo již jen 9 usedlých s platem 11zl 30 gr a1/2 d, 27 slepic, 83 vejce a lesklý oves; mlýn byl totiž proměněn na panský hamr.