Hledat firmy v obci Kostelec na Hané
Živé firmy v obci Kostelec na Hané 73 firem
KORN-LEŠENÍ A BEDNĚNÍ - Bezručova 48, Kostelec na Hané
MĚSTO Kostelec na Hané - Jakubské náměstí 138, Kostelec na Hané
HAIR-BIŽUTERIE.CZ - Revoluční 710, Kostelec na Hané
TRANSPET s.r.o. - Legionářská 457, Kostelec na Hané
TJ SOKOL Kostelec na Hané-HK - Sportovní 870, Kostelec na Hané
STATEK KOSTELEC NA HANÉ, a.s. - Smržická 537, Kostelec na Hané
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST Kostelec na Hané - Jakubské náměstí 103, Kostelec na Hané
MAKOVEC Kostelec na Hané - Tyršova 795, Kostelec na Hané
ZUŠ Plumlov-pracoviště Kostelec na Hané - Jakubské náměstí 106, Kostelec na Hané
ŠEBELA PETR - Za Branou 800, Kostelec na Hané
MĚSTSKÁ KNIHOVNA Kostelec na Hané - Sportovní 850, Kostelec na Hané
MORAGUM s.r.o. - Palackého 582, Kostelec na Hané
KJ SOFTWARE - 8. května 263, Kostelec na Hané
CERTIKO s.r.o. - Nová 875, Kostelec na Hané
PROFIL & SPOL., v.o.s. - Za Branou 315, Kostelec na Hané
KDK MECHANIK s.r.o. - Sportovní 863, Kostelec na Hané
ELEKTROKORD - Partyzánská 585, Kostelec na Hané
JOLA, v.o.s. - Bezručova 53, Kostelec na Hané
INZECO s.r.o. - Bezručova 48, Kostelec na Hané
FOJTEK JIŘÍ-STOLAŘSTVÍ - Přemyslovka 834, Kostelec na Hané
Historie obce Kostelec na Hané celá historie
První archivní zmínky o Kostelci nacházíme až v r. 1131 na pergamenové nadační listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka ( 1126-1150), na které jsou uvedeny všechny osady, patřící k hlavnímu kostelu sv. Václava v Olomouci.
V následujících 150 letech se o Kostelci nezachovaly žádné zprávy.
Z konce 13. stol. se dovídáme, že byl majetkem Mikuláše, vévody opavského, levobočka krále Přemysla II, který byl držitelem panství plumlovského. Roku 1311 prodal Mikuláš panství Janu Lucemburskému, tento zase r. 1325 pánům z Kravař (1325 - 1466).
Rok 1420, který je znamením počátku husitských válek, přinesl pro vnitřní správu důležitou změnu. V tomto roce padlo bitvě pod Vyšehradem Jindřich z Kravař, pán na Plumlově a tedy i nad Kostelcem. Tři roky předtím dal kosteleckým privilegium od umrtě , jak je napsáno v nejstarší český psané listině na okrese. Kostelečtí poddaní se znenáhla osvobozovali od různých povinností k plumlovským, rozšiřovali svou hospodářskou a správní autonomii, takže se kvapě blížili měšťanům.
V roce 1466 přešel Kostelec sňatkem Johany z Kravař na jejího manžela p. Heralda z Kunštátu a po jeho smrti r. 1490 se stal majetkem pánů z Pernštejna (1490 - 1595 ). Jejich znakem byla známá zubří hlava. Za nich se Kostelec těšil velkému blahobytu, neboť tento rod obdařil Kostelec četnými výsadami, které podporovaly jeho hmotný rozkvět a značně rozšířily obecní a církevní samosprávu .
Obci se dostalo práva mílového t.j. v obvodu 1 míle od ní nesměl se usadit žádný řemeslník a živnostník. Místo dřívější černé pečeti byla udělena Kostelci pečeť zelená, jakou užívala města. Obec vlastnila Bezděkovský dvůr, měla svůj pivovar, sladovnu, lázně, byly zde konány výroční a později týdenní trhy. Robota byla odváděna ve formě poplatků.
R.1539 byly Janem z Pernštýna potvrzeny artikule pěti řemeslnických cechů: ševcovského, krejčovského, kovářského, řeznického a tkalcovského.
V roce 1595 přešlo panství plumlovské s Kostelcem v držení rodu Lichtensteinského. Liechtensteini, kteří vládli z hradu Plumlova městu Prostějovu, třem městečkům (Plumlov, Kostelec, Určice) a 25 vsím v okolí, vlastnili toto panství až do roku 1848. Kníže Karel 1. (1595 - 1627) potvrdil Kosteleckým všechny výsady a rozmnožil je ještě tím, že je osvobodil od stavění sirotků na zámek a od dalekých fůr, dal obci právo udělovat sirotkům povolení k sňatku jak v obci, tak i mimo ni (toto právo měla jinde pouze vrchnost ).
Bělohorská katastrofa zastavila další rozvoj obce a třicetiletá válka uvrhla obyvatelstvo do bezměrné bídy. Obec ztratila Bezděkovský dvůr a za účast na povstání proti císaři pozbyla pivovar, sladovnu a veškerá privilegia. Obyvatelstvo muselo knížeti postavit poplužní dvůr (1632) a konati všechny roboty. Kostelec klesl na obyčejnou poddanskou obec s otrockými nevolníky. Za třicetileté války utrpěla obec tak , že 2/3usedlostí zpustli a v r. 1650 bylo zde něco přes 200 obyvatel. V r.1645 se v celé farnosti narodilo 1 dítě. Pusté usedlosti tenkrát hojně osídlovali Němci.
Přes 200let sténal Kostelec pod vládou liechtensteinské vrchnosti. Jen jednou se jim podařilo dosáhnout úlevy a to za Josefa Václava Liechtensteina, ale tato úleva platila pouze na dobu jeho vlády, aby se Kostelečtí nemohli dovolávat svých výsad, byly jim dotyčné listiny vrchností odňaty (r. 1764).
Rok 1848 přinesl osvobození od patrimoniálního jha, ale poroba byla příliš dlouhá a krutá, než aby mohl nastati hned obrat k lepšímu. Kromě toho byla obec postižena dvěma katastrofami (r.1839 a 1867), kdy větší její část vyhořela. V Kostelci byly odedávna dva svobodné dvory: Bezděkovský a Brabantský, jejichž držiteli byli většinou příslušníci nižší šlechty. Panská budova dvoru Brabantského, který se později nazýval Skrbenský, byl v nynějším domě č. 96 a hospodářské budovy na Dvorku. Bezděkovský dvůr byl na nynějších Novosadech.
Čilejší ruch v obci nastal teprve v 60.letech minulého století.
Fotogalerie obce Kostelec na Hané
Budova staré základní školy
Budova nové základní školy
Kostel sv. Jakuba Staršího
Budova staré základní školy a kostel sv. Jakuba Staršího
Socha Petra Bezruče
Tyršova ulice
Demografické údaje
MĚSTO Kostelec na Hané
Jakubské náměstí 138, Kostelec na Hané, 79841, Kostelec na Hané
Osoby
- p. Hynek Ladislav, starosta
Kontakty
- 582 373 203
- mestskyurad@kostelecnh.cz
- www.kostelecnh.cz