Korno

V kronice liteňské fary z roku 1841 se nad názvem naší obce zamýšlí tehdejší farář Johann Gruber: Odkud to jméno neb ten název Korno pochází, nevím, myslím ale, že německé slovo KORN, prý česky též rež nebo žito zní, tomu hrádku té tvrzi jméno KORNO dalo, protože královská sejpka na raž nebo žito, neb KORN zde byla, odkud se to žito do mlýna klučického dodávalo, a pak mouka do hradu Karlova odvážela pro ty, kteří na hradě přebývali. Ač zní toto vysvětlení na první pohled přijatelně, je zde zásadní rozpor, který ho prakticky vylučuje. Tvrz s obcí by totiž musela vzniknout až po založení královského hradu Karlštejna, tedy po roce 1348. V té době však již Korno s největší pravděpodobností existovalo. Zámecké účty Karlštejna za období let 1423-1434 navíc ukazují, že zásobování hradu obilovinami či jinými potravinami bylo směrováno ze zcela jiných obcí než z Korna.

Přesnější objasnění vzniku názvu obce nepodali ve svých dílech ani dva největší čeští znalci v tomto oboru. Profesor Antonín Profous ve své práci uvádí: KORNO - toto místní jméno povstalo zpodstatněním neutra neurčitého přídavného jména KORbNO, korní či korný (příklad z roku 1569: peníze za korný dříví). Obdobně také profesor Vladimír Šmilauer předpokládá, že základní věcnou kategorii původu jména naší obce byla část rostlin, a sice kůra. Oba však tento původ jména obce shodně označili za nepotvrzenou domněnku. Výraz korný / kornatý znamenal ve starém jazyce dřevo a kůru, na rozdíl od kladný, jímž se tehdy rozumělo dřevo bez kůry, tedy klády (podle obou profesorů se tak vyvinul název pro Kladno).

Profesor Profous později tuto svou domněnku opustil a přiklonil se ke třetí teorii, která název Korno vysvětluje jako keltský výraz pro strážní osadu u brodu (corn), která je umístěna na skalním návrší. Tuto možnost vzniku názvu podporuje i fakt, že Berounsko je keltskými památkami v místních názvech přímo poseto. Významné keltské osídlení celé oblasti dokládá i jedno z nejznámějších a největších keltských hradišť v Čechách Stradonice nedaleko Nižboru. Navíc výsledek archeologického průzkumu provedeného na Korně berounským archeologem Václavem Matouškem ukázal, že na stráni kopce nazývaného Střevíc, přiklánějící se k řece Berounce, bývalo keltské sídliště, tzv. oppidum.

Další verzi vzniku názvu obce vyslovil ve svých archeologických zápiscích český vlastenecký kněz a archeolog Václav Krolmus (1790-1861), když naši obec označil jako GORNA, tedy horní, na kopci stojící. Podobným směrem se ubírá i úvaha profesora Stockého, pracovníka Státního archeologického ústavu v Praze, který po 2. světové válce prováděl na Korně průzkum. Domnívá se, že název obce pochází z latinského cornus - roh či něco čelního, vyčnívajícího.

Tolik některé názory na původ jména naší obce, které se podařilo nalézt v písemných pramenech. Jejich rozdílnost však nedává jednoznačnou odpověď na otázku vzniku jména obce.

Převzato z publikace KULHÁNEK, Otakar: Minulostí obce Korno, 2009.