Hledat firmy v obci Jablonec nad Nisou
Živé firmy v obci Jablonec nad Nisou 1 783 firem
ČESKÁ POŠTA 4 Jablonec nad Nisou - Želivského 5050/2, Rýnovice, Jablonec nad Nisou
SYPERA s.r.o. - Belgická 300, Rýnovice, Jablonec nad Nisouweb
VETERINÁRNÍ OŠETŘOVNA-MVDr. BAUDYŠ JAROMÍR - Ještědská 2409/9, Jablonec nad Nisou
P-GLASS - Revoluční 1167/36, Jablonec nad Nisouweb
CAKERS-CUKRÁŘSKÉ POTŘEBY - Anenské náměstí 3049/6, Jablonec nad Nisouweb
PIZZA SANTINI, s.r.o. - Podhorská 433/3, Jablonec nad Nisouweb
KATASTRÁLNÍ ÚŘAD PRO LIBERECKÝ KRAJ pracoviště Jablonec nad Nisou - Podzimní 3697/26, Jablonec nad Nisou
FINANČNÍ ÚŘAD územní pracoviště v Jablonci nad Nisou - Podhorská 469/2, Jablonec nad Nisou
JIŘÍČEK MILAN - Krkonošská 187/7, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou
POLICIE ČR územní odbor Jablonec nad Nisou - 28. října 424/10, Jablonec nad Nisou
POLICIE ČR obvodní oddělení Jablonec nad Nisou-město - 5. května 4258/60, Jablonec nad Nisou
POLICIE ČR obvodní oddělení Jablonec nad Nisou-Mšeno - Mládí 405/2, Mšeno nad Nisou, Jablonec nad Nisou
MĚSTSKÁ POLICIE Jablonec nad Nisou - Hasičská 983/3, Jablonec nad Nisou
POŠTA PARTNER Jablonec nad Nisou - Prosečská 192, Proseč nad Nisou, Jablonec nad Nisou
MŠ Adélka - 28. října 1858/16, Jablonec nad Nisou
ZENZEN-ESTETICKÉ A REGENERAČNÍ CENTRUM - Palackého 1766/4, Jablonec nad Nisou
MŠ MONTESSORI Jablonec nad Nisou - Zámecká 223/10, Vrkoslavice, Jablonec nad Nisou
SKI BIŽU s.r.o. - Pražská 4200/20, Jablonec nad Nisou
KALÁB HYNEK - Mlýnská 1681/7a, Jablonec nad Nisou
VI-PO - Mánesova 2144/25, Jablonec nad Nisou
Historie obce Jablonec nad Nisou celá historie
První písemná zpráva o lidském sídlišti na řece Nise s názvem Jablonec pochází sice již z roku 1356, po celý středověk však Jablonec nedosáhl významu sídel vzniklých v úrodnějších místech království.
Po vypálení vojsky lužických protivníků českého krále Jiřího z Poděbrad v srpnu 1469 osada zanikla, a až s odstupem času, za vartenberkovské reorganizace hospodářství maloskalského panství ve 30. a 40. letech 16. století, byly v rámci kolonizace Jizerských hor nahrazeny zbytky původního českého obyvatelstva osídlením německým. Šlo zejména o sklářské odborníky z tehdy již sklářsky vyspělého Novoborska, případně Krušnohoří, kteří ve zdejším regionu bohatém na dřevo, písek a vodu začali uplatňovat a rozvíjet své dosavadní zkušenosti.
Období třicetileté války znamenalo pro Jablonec druhé vypálení (2.května 1643) a po jejím konci nucený odchod množství místních evangelíků do zahraničního exilu. Po známém Albrechtu z Valdštejna vlastnícím maloskalské panství v první polovině třicetileté války získala větší část Jablonecka ještě za jeho života jako léno (a později již jako statek svobodný) hrabata Des Foursové. V souvislosti s všeobecným rozvojem sklářské výroby v 2. pol. 17. století začal Jablonec poměrně rychle vzkvétat. Výrazem byla i v osmdesátých letech realizovaná stavba nového, tentokrát již kamenného kostela, zasvěceného sv. Anně.
V polovině 18. století se sortiment zboží jabloneckých výrobců, vedle tradičního jizerského skla tehdy již obohacený i o první bižuterii, rychle stával předmětem zájmu okolních regionů. Objevovali se první exportéři typu Jana Františka Schwanna, kteří šířili slávu místních výrobků do celé Evropy i dále. Hospodářský a obchodní potenciál původně bezvýznamné vísky se rychle zvětšoval. Císařským rozhodnutím z 21. dubna 1808 byla vesnice Jablonec povýšena na městys s právem konání dvou výročních trhů, tedy jarmarků, a jednoho trhu týdenního.
Ve 30. a 40. letech 19. století měl již Jablonec obchodní styky s celým světem, dopravně byl však vlivem své dřívější nevýznamnosti od okolí zcela odříznut. Městysu velmi pomohla výstavba tzv. Krkonošské silnice ve směru Liberec - Jablonec - Trutnov na konci čtyřicátých let. Při stavbě železnice Pardubice - Liberec v roce 1859 nebyly sice zájmy Jablonce vzaty v úvahu, ale přesto se termín "jablonecké zboží" stával ve světě pojmem. 28. března 1866 císař František Josef I. povýšil Jablonec na město.
V roce 1868 se stal Jablonec definitivně sídlem okresního hejtmana. Nový politický okres jablonecký se skládal ze soudních okresů Tanvald a Jablonec. Prusko francouzská válka v letech 1870 - 1871 vyřadila ze hry nejnebezpečnější konkurenty ve výrobě skla a bižuterie. Jablonečtí podnikatelé se zmocnili zahraničních trhů a už se jich nevzdali. Příštího takřka půlstoletí plynul z města do světa nepřetržitý proud sklářských a bižuterních výrobků neuvěřitelně širokého sortimentu pružně reagující na krize, politické převraty, hladomory, epidemie či prosté změny vkusu v zemích zákazníků.
Ruku v ruce s rozvojem hospodářským a demografickým šel i rozkvět stavební. Vzhled Jablonce se dramaticky měnil. Do doby první světové války vyrostla ve městě většina státních, samosprávných i soukromých reprezentativních budov a Jablonec získal železniční spojení na východ (Tanvald) a západ (Liberec) i tramvajové spojení s jihem a severem regionu.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 přišla nejprve v polovině dvacátých let poválečná hospodářská konjunktura, následná všeobecná krize na počátku let třicátých ale znamenala hluboký propad sklářského a bižuterního podnikání. Všeobecná hospodářská stagnace byla na Jablonecku ještě prohloubena specifickými obtížemi místního průmyslu - módními cykly a růstem zahraniční konkurence. Přesto právě tehdy byly vystavěny dvě nejvýznamnější stavební dominanty města - Nová radnice a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova.
Po obsazení pohraničí Německem bylo i Jablonecko v letech 1938 - 1945 součástí německého státu. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a novému osídlení regionu z českého vnitrozemí. Dnes ze sebe město pozvolna setřásá to z dědictví minulosti co je tíží, a navazuje na to lepší ze své historie.
Demografické údaje
MAGISTRÁT MĚSTA Jablonec nad Nisou
Mírové náměstí 3100/19, Jablonec nad Nisou, 46601, Jablonec nad Nisou 1
Osoby
- Ing. Vele Miloš, primátor