Hradec

Majitelka ledečského panství Markéta Ledečská z Říčan uvádí v majetku, který má v držení, mimo jiné i ves Hradec. Ves byla příslušná k ledečskému hradu i s okolními vesnicemi. Jednalo se od počátku o poddanskou ves. Urbář ledečského panství uvádí v roce 1564 ves Hradec se sedmi grunty. Jednalo se o Jana Bartošů, Petra Malejů, Štěpána Hlaváčka, Adama Bartošů, Vondřeje a po něm Jana Koláře, Jana Hanáska, Simona a po něm Matěje mlynáře. Uvádějí se zde dva rybníčky přímo ve vsi, osazené kapry. Třetí rybník je uváděn za vsí a z něj se vede pitná voda do hradu. Na Mullerově mapě z roku 1720 je Hradec označen jako Hrádek. V této době je v Hradci uváděna draslovna. Držitel hospody ve Vrbce měl právo v okolních lesích sbírat suché dříví k topení. Musel za to odvádět popel z dřeva do panské draslovny v Hradci u Ledče.

V draslovně se louhováním popela získávalo surové draslo. To pak bylo využíváno při výrobě skla, barev, přírodního kamence, mýdla a jiných draselných sloučenin. Tuto draslovnu měli pronajatu od ledečské vrchnosti židé. V letech 1779-1785 je zde připomínán Ascher Markus. U Horního Hradce stávala v minulosti ves Kalousova Lhota. V urbáři ledečského panství je v roce 1570 uváděn úroční plat z Prosíček a Lhoty Kalousové. Ves se připomíná ještě v roce 1598 v deskách zemských: „wes Wolessna, wes Lhota Kalousowa, wes Hradecz patřící k Ledči". Naposledy je o ní zmínka v roce 1636, kdy byla součástí panství Adriána z Enkefurtu.

Ves Lhota Kalousova byla zničena ve třicetileté válce, zřejmě byla vypálena. Její obyvatelé buď zahynuli, nebo již neměli zájem o její obnovu. V Hradci býval panský dvůr. Prvně je připomínán v roce 1598 za vlády Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Mimo něj zde bylo i pět stavení a cihelna. K Hradci patřily osady - Horní Ledeč, Horní Hradec, Hamry, Kříže a samota Hořeslavsko. Školní děti z Hradce a okolních osad chodily do školy v Ledči nad Sáz. Většina obyvatel se živila zemědělstvím a chovem dobytka. V roce 1869 zde žilo 405 obyvatel. V dalších letech se pak počet obyvatel zmenšoval. V obci byl v roce 1912 založen Spořitelní a záloženský spolek (Kampelička) pro Hradec a okolí. V tomto roce jsou v Hradci zmiňovány dvě cihelny. Jednalo se o C. k. cihelnu tereziánské nadace a o kruhovou cihelnu Vojtěcha Nosakoviče. Ten v té době vlastnil Thunovský letohrádek a velké pozemky v Horní Ledči. Poprvé se v Hradci uvádí kruhová cihelna v roce 1879. Stála na pozemku, který patřil majitelce Thunovského letohrádku Amalii Schreinbergové. Ta vlastnila letohrádek od roku 1871 do roku 1900. Tehdy letohrádek koupil i s cihelnou Vojtěch Nosakovič. Vyráběly se zde cihly, dlaždice, střešní tašky - ruční i falcované. Pálilo se i vápno na stavby a k hnojení. Vápenec se dovážel z lomu v Pivovarském údolí. V roce 1921 přešla cihelna na MUDr. Otakara Kubína a Jaroslava Flanderku. V té době se produkovalo ročně až milion cihel. Ručně je vyrábělo 25 dělníků. Po smrti Jaroslava Flanderky v roce 1934 převzala cihelnu Hospodářská záložna v Ledči nad Sázavou, která zde měla pohledávky. V roce 1940 koupil pozemek i s cihelnou Oldřich Winter. V padesátém roce byla na cihelnu uvalena národní správa. V roce 1957 získala pozemek i s cihelnou Strojní a traktorová stanice v Ledči nad Sázavou. Tak zanikla jedna z nejstarších cihelen na Ledečsku. Za první světové války muži narukovali na bojiště a hospodářství pomalu upadala. V roce 1917 byl odebrán zvon z kapličky pro vojenské účely. Nejsmutnější bylo, že se ke svým rodinám nevrátilo pět mužů z Hradce. Velká slavnost se konala 9. září 1923. V tento den došlo k vysvěcení nového zvonu do kapličky. Zvon posvětil ledečský děkan Václav Vačkář. Slavnosti se zúčastnilovelké množství lidí z celého okolí, včetně členů tělovýchovné jednoty Orel z Ledče nad Sázavou. V roce 1927 byla postavena silnice v Pivovarském údolí. Vzniklo tím dobré spojení mezi Ledči a osadou Hamry. Poprvé byl zaveden v Hradci vodovod v roce 1928. Z návsi si ho pak mohli všichni zájemci připojit do svých domů. Na paměť desátého výročí vzniku Československa, postavil ledečský velkostatek pamětní kámen na Hoře-slavsku u křížku, tam kde odbočuje cesta k Prosíčkám. Dnes je letopočet 1928 doplněn o rok 1945, kdy byla naše vlast osvobozena od německé nadvlády. První republika přinesla do obce i rozvoj kultury. V roce 1931 byl založen spolek divadelních ochotníků Pokrok. Nebylo jedné rodiny, z níž by někdo v tomto spolku nepůsobil. V prvním roce své činnosti bylo sehráno pět představení, která se uváděla i v hostinci v nedalekých Hamrech. Pracovní příležitost přinesla stavba vodovodu do hradu v roce 1933. Staré dřevěné potrubí už dosloužilo a voda z něho byla velmi znečištěna. Do vodojemu se stahovaly prameny z lesa mezi Hradcem a Ostrovem. Jednalo se o gravitační vodovod v délce dvou kilometrů. Velmi obtížný byl výkop v okolí hradu, kde bylo potřeba odstřelit a ručně vysekat skálu do hloubky 150 centimetrů. Vydatnost pramenů byla naměřena 700 hektolitrů za 24 hodin. Pracovalo zde na šedesát dělníků za minimální mzdu 1,50 Kč za hodinu. Stavba byla dokončena za tři měsíce.

Časté požáry v obci a okolí, ale i příprava civilní obrany v roce 1937 přispěly k založení sboru dobrovolných hasičů. Do spolku se přihlásilo 40 členů, z toho 12 činných. Prvním starostou hasičů se stal Josef Boudník a velitelem byl zvolen František Lebeda. Sbor dostal v roce 1939 motorovou stříkačku od firmy R. A. Smekal ze Slatiňan. Hasičskou zbrojnici si místní obyvatelé postavili v roce 1954. Tu znovu přestavěli až v roce 1965. Po celá léta činnosti přinášel sbor do obce kromě ochrany majetku i kulturní život. Jeho členové hráli divadlo, pořádali plesy a svou brigádnickou prací pomá- hali při rozvoji obce. Existence hasičů byla ohrožena v roce 1996. Hasiči však svůj spolek udrželi. Novým předsedou se stal Josef Kovář. Odbočka Masarykovy letecké ligy z Ledče nad Sázavou uspořádala v roce 1938 velký letecký den. Ten se konal na polích u kapličky v Horní Ledči. Pro zájemce byly pořádány vyhlídkové lety nad Ledčí. Předvedlo se i vojenské letectvo. Odvážnou akrobacii zde předváděl vojenský pilot nadporučík Novák. Leteckého dne se zúčastnilo velké množství lidí z širokého okolí. Přišel rok 1939 a s ním i okupace republiky a zřízení protektorátu. V roce 1945 válka skončila. Po únoru 1948 nastala další změna politické situace. Rolníci byli nuceni zakládat družstva. Jednotné zemědělské družstvo bylo v obci založeno 23. srpna 1957. Přes všechny potíže se udrželo a několikrát se sloučilo do větších celků. Tak došlo ke spojení JZD Hradec s JZD Ostrov v roce 1965, později pak ke spojení s JZD Vilémovice v roce 1973 a k následnému připojení JZD Pavlov. K největšímu slučování došlo v roce 1977. Všechna tato sloučená družstva se tehdy spojila s JZD Rudá hvězda v Cíhošti. Vedení se tak přesunulo do Cíhoště. Toto velké družstvo se rozpadlo v roce 1991. Obec se také dočkala v roce 1950 autobusového spojení. Linka dnes vede z Ledče do Leštiny a zpět. V té době měl Hradec 231 obyvatel. Započala další výstavba obce. Občané si svépomocí postavili budovu místního národního výboru. Provedli i výstavbu požární nádrže v roce 1976. Taje užívána i jako koupaliště. Sem se chodí koupat občané z celého okolí. V dalším roce dokončili výstavbu prodejny, která byla předána k užívání Jednotě. V bývalém hostinci na návsi pracovali zaměstnanci provozovny Okresního podniku Sázava. Zde se vyráběly součásti k různým strojům. Město Ledeč nad Sázavou požádalo vládu v roce 1923 o připojení Horní Ledče od Hradce k Ledči nad Sázavou. Tato žádost však byla vládou zamítnuta. K připojení Horní Ledče došlo až 3. února 1965. Od tohoto roku tak pod město Ledeč nad Sázavou patří nejen Horní Ledeč, ale i bývalý pivovar, část nábřeží pod hradem a hotel Koželužna. Občané byli z nadřízených míst přesvědčováni o prospěšnosti sloučení obce s Ledčí nad Sázavou. Vše bylo již připraveno, ale po „sametové revoluci" v roce 1989 bylo toto rozhodnutí zásluhou mladých lidí v obci zamítnuto. V roce 1991 začala v obci pracovat firma Hard s. r. o. V bývalé kovárně u Pajerů. Později tato firma zakoupila i bývalou hospodu. Vyráběla se zde ekologická zařízení. Používala i prostory po bývalých dílnách Cs. státních lesů. Firma zakoupila i bývalou provozovnu na sušení brambor v Pivovarském údolí a přestavěla ji pro účely firmy. Sem se také postupně v roce 1996 přestěhovala. Po nich si provozovnu v bývalé kovárně pronajala firma JPU Technik a opravuje zde vysokozdvižné vozíky. Bývalou hospodu má pronajatu firma UNIMON, která zajišťuje zemní práce. V současné době má obec Hradec a Horní Hradec dvě stě devatenáct obyvatel, kteří tu bsydlí v padesáti pěti domech.