Hledat firmy v obci Slavkov u Brna, ulice Bučovická
Nabídka práce v okolí 30 km 1 247 firem
STYL KAVÁRNA-CUKRÁRNA - Palackého náměstí 82, Slavkov u Brna170 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kavárny
PEKÁRNA HEROLD - Palackého náměstí 76, Slavkov u Brna177 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
OPTIKA SLAVKOV s.r.o. - Palackého náměstí 77, Slavkov u Brna199 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Oční optika
NETDELUXE s.r.o. - Palackého náměstí 79, Slavkov u Brna211 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Připojení k internetu
TILIA - Koláčkovo náměstí 727, Slavkov u Brna247 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Sadové a parkové úpravy
INTEGROVANÁ SŠ Slavkov u Brna - Tyršova 479, Slavkov u Brna312 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Střední školy
ZŠ Slavkov u Brna - Tyršova 977, Slavkov u Brnaweb426 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Základní školy
TECHNICKÉ SLUŽBY MĚSTA SLAVKOV U BRNA - Československé armády 1676, Slavkov u Brna432 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Technické služby měst
HRP SERVIS, s.r.o. - Zlatá Hora 1413, Slavkov u Brna648 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Železniční doprava
LEITNER s.r.o. - Polní 1198, Slavkov u Brna674 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stavební firmy - kompletní činnost
PROFI PLECH MORAVIA s.r.o. - Bučovická 1217, Slavkov u Brna920 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Tváření
AGRI-TECH s.r.o. - Topolová 1418, Slavkov u Brnaweb1,07 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zemědělské stroje a potřeby - prodej, půjčovny
LOHMANN & RAUSCHER, s.r.o. - Bučovická 256, Slavkov u Brna1,15 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zdravotnické potřeby - výroba
AREMA, s.r.o. - Československé armády 1081, Slavkov u Brna1,15 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Tuhá paliva, topné oleje - dodávka
PEGAS-GONDA s.r.o. - Československé armády 322, Slavkov u Brna1,17 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Nářadí - prodej, servis
AUTO-BAYER, s.r.o. - Bučovická 299, Slavkov u Brna1,22 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Osobní automobily - autorizovaný servis
LIKO-S, a.s. - U Splavu 1419, Slavkov u Brna1,24 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Průmyslové stavby
NEXTCREATIVE a.s. - Československé armády 1213, Slavkov u Brna1,25 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Samolepicí folie, reklamní tabule a nápisy
PEKÁRNA HEROLD - Československé armády 1159, Slavkov u Brna1,34 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Pekárny
FENSTAR s.r.o. - Fenstarová 1, Hodějice2,79 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Okna, dveře
Historie obce Slavkov u Brna celá historie
Město vstoupilo do světové historie díky vítězství francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta v grandiózní bitvě tří panovníků svedené dne 2. 12. 1805 v polích západně od Slavkova. Ve svém rozkaze, který Napoleon citoval následující den z tohoto zámeckého balkonu gardovým jednotkám, označil za místo krvavého střetnutí Austerlitz, což byl tehdejší název Slavkova. Pravděpodobný základ pro pojmenování Austerlitz se jeví v latinském tvaru „Nova sedes“, což značí „Nové sídlo“. Historikové se domnívají, že vznikl před koncem 12. století, kdy se území dostalo do držení řádu Německých rytířů. Chybným přepisem do češtiny, němčiny a latiny měnil se původní tvar na Novosedeliz (rok 1237), dále Nausedlicz (1322), Neusserlicz (rok 1343), Nausterlitz (rok1460) a Austerlitz (rok 1611). Posledně vzniklý název se objevuje až do roku 1918 a následně ještě v době německé okupace. Jméno Slavkov se poprvé připomíná v roce 1361 a pak až roku 1475. Název je odvozen od osobního jména Bohuslav, lidově Slávek. Vztahuje se pravděpodobně na nějaký blízký dvůr patřící stejnojmenné osobě. Z něj se buď z důvodu zániku či začleněním do struktury města přenesl i název Slavkov, takže se v 17. a 18. století vyskytují na zdejším aglomeraci obě jména vedle sebe. Pro rozlišení Slavkova od ostatních Slavkovů v Českých zemích byl přidán po roce 1918 dovětek u Brna.
Slavkovsko v dávné minulosti
Nejstarší hmotné památky připomínající příchod člověka na Slavkovsko pocházejí ze stanice paleolitických lovců mamutů z Křižanovic a jsou datovány 45t až 25 tisíci lety před naším letopočtem. Poměrně hustě byla tato oblast osídlena v rozmezí let 4500 až 3000 př. n. l., což dokazuje prastará malovaná keramika z Křenovic, Vážan nad Litavou a z Lovčiček. Ze samotného Slavkova pochází ostří rádla z mladší doby kamenné.
V bývalé zdejší cihelně byl získán bohatý nálezový materiál lidu zvoncových pohárů (2300 let př. n. l.), byly nalezeny kostrové hroby kultury únětické a doklady o lidu mohylovém (kamenné hroby s popelnicovými nádobami). O křižovatce prastarých kupeckých cest vedoucích Politavím ze Středomoří k Baltu a ze západu na východ svědčí nález depotu osmdesáti bronzových hřiven a poklad římských mincí z období vlády císařů Theodosia ll. (408-450 n. l.) a Julia Maioriana (457-461 n. l.). K archeologickým nálezům keltského a římského osídlení se řadí rozsáhlá pohřebiště z období stěhování národů a stopy slovanského osídlení v katastru města. Z období tzv. mladohradištního se datuje nález pokladu - mincí tzv. obolu mrtvých, kterých bylo téměř čtyřicet nalezeno v rozsáhlém kostrovém pohřebišti. Senzací byl nález mince krále Knuta Velikého (1016-1035) pocházející z londýnské mincovny. V 10. a 11. století bylo již údolí Litavy hustě osídleno.
Není tedy zcela vyloučeno, že dle pověsti nazývali Uhři za svého vpádu na Moravu Slavkov „Téhérvárem“ nebo i „Bělehradem“ (Bílým městem), což by svědčilo o existenci pevného sídla z vápna a kamene. To snad bylo za pozdějších válek zničeno a nahrazeno novým sídlem (Novosedlice), vzniklým kolonizací tohoto území řádem německých rytířů. Těm původně zeměpanské území přidělil markrabí Vladislav I. Jindřich do užívání koncem 90. let 12. století. Řád zde postupně vybudoval jednu z ekonomicky nejvíce prosperujících komend na Moravě. Mezi řádovými statky se osada připomíná v listině vydané králem Václavem I. roku 1237.
Město ve středověku
V podhradí se na křižovatce dávných kupeckých cest začala rozrůstat poddanská osada, která dala základ ulicovému půdorysu Slavkova. K českým usedlíkům postupně přibývali také Židé, kteří si jihozápadně komendy zbudovali vlastní gheto. Spojením křesťanské a židovské obce byl dán podnět ke vzniku silné hospodářské aglomerace povýšené králem Václavem IV. roku 1416 na město.
To bylo obehnáno pevným hradebním systémem se čtyřmi branami. Jeho centrum se pravděpodobně nacházelo v místech, kde nyní stojíme. Jednalo se o severozápadní část osnovy raně gotické městské lokace, zasypané později při zřizování zámeckého parteru. Její význam byl umocněn existencí gotického kostela sv. Jakuba Většího, připomínaného již v roce 1322, a dále přiléhající samostatnou městskou věží, jež plnila společnou funkci zvonice a hlásky. Chrám měl v 17. století 5 oltářů a na obecní věži visely 3 zvony. V 18. století však již byly obě stavby velmi sešlé. Farní kostel se v červenci 1757 z části sesul, a proto byl uzavřen. Před výstavbou jižního parteru pak došlo k jeho zboření. Zvony na věži několikrát pukly nebo se při požáru roztavily a musely být znovu přelity. Samotná věž vyhořela roku 1762, byla zbořena roku 1770. Zvony byly zavěšeny na tzv. Hodinové bráně, která k tomu byla upravena. Vybudováním jižní části zámeckého parteru zanikl i původní historický střed města a jeho funkci převzalo dnešní náměstí Františka Palackého. Spolu s kostelem a hláskou zanikl současně i městský hřbitov.
Zdroj: http://www.slavkov.cz
Demografické údaje
MĚSTO Slavkov u Brna
Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Bc. Boudný Michal, starosta
Kontakty
- 544 121 111
- mesto@meuslavkov.cz
- www.slavkov.cz