Bělá pod Bezdězem

Živéobce.cz

Bělá pod Bezdězem

Město je zajímavé svými památkami. Mezi nejvýznamnější patří Česká brána se zbytky opevnění. Jistě nepřehlédnete ani kostel sv. Václava s přilehlým klášterem, a kostel Povýšení sv. Kříže, který stále slouží svému účelu.

Hledat firmy v obci Bělá pod Bezdězem

Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace

přidat firmu

Živé firmy v obci Bělá pod Bezdězem 91 firem

POHŘEBNÍ SLUŽBA CHARON - Mělnická ul., Bělá pod Bezdězem

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR STŘEDOČESKÉHO KRAJE požární stanice Bělá pod Bezdězem - Máchova 504, Bělá pod Bezdězem

ROBIN OIL Bělá pod Bezdězem - Tyršova ul., Bělá pod Bezdězem

TIPSPORT Bělá pod Bezdězem - Tyršova 60, Bělá pod Bezdězem

DUŠEK FRANTIŠEK-FDKVOM VYPICHOVÁKY - Radechovská 596, Bělá pod Bezdězem

BARVY A LAKY DROGERIE Bělá pod Bezdězem - Soukenická 130, Bělá pod Bezdězem

CANKAŘ JAROSLAV A SYN ATMOS - Velenského 487, Bělá pod Bezdězem

TN INTERNATIONAL EASTERN EUROPE a.s. - Pražská 870, Bělá pod Bezdězem

MŠ PRAŽSKÁ Bělá pod Bezdězem - Pražská 863, Bělá pod Bezdězem

MŠ VELENSKÉHO Bělá pod Bezdězem - Velenského 112, Bělá pod Bezdězem

MŠ BŘEZINKA Bělá pod Bezdězem - Březinka č. 75, Bělá pod Bezdězem

MĚSTSKÁ KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ BĚLÁ POD BEZDĚZEM - Masarykovo náměstí 140, Bělá pod Bezdězem

SPRÁVA UPRCHLICKÝCH ZAŘÍZENÍ MINISTERSTVA VNITRA-ZAŘÍZENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ CIZINCŮ BĚLÁ - Jezová 1501, Bělá pod Bezdězem

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST Bělá pod Bezdězem - Kostelní 150, Bělá pod Bezdězem

INTERIÉRY NOSEK s.r.o. - Vazačka 1522, Vrchbělá, Bělá pod Bezdězem

MUZEUM PODBEZDĚZÍ - Zámek 1, Bělá pod Bezdězem

1. FC BĚLÁ POD BEZDĚZEM, z.s. - Lidová 786, Bělá pod Bezdězem

USK s.r.o. - Mělnická 273, Bělá pod Bezdězem

TURISTICKÁ ZÁKLADNA BEZDĚZICE - Bezdědice č. 42, Bělá pod Bezdězem

ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ, MO Bělá pod Bezdězem - U Střelnice 317, Bělá pod Bezdězem

1 2 3 4 5

Historie obce Bělá pod Bezdězem celá historie

Město Bělá pod Bezdězem vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezdězu a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304.

Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí.

Po založení augustiniánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům).

Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, poté pánům z Janovic. Právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně.

Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi Markraběti Caretto - Millesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Švédů i morem a byla témeř zničena obrovským požárem v roce 1635.

Za panství Valdštejnů v 18. století se opět vzpamatovala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a dále byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu. V r. 1855 zde byla zřízena lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup.

Po první světové válce došlo ke zrušení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu.