Babylon

Doklady o osídlení okolního prostoru pocházejí již z doby bronzové a z doby železné (1700 - 400 let př. n. l.). Prvotní trvalé osídlení v okolí je známo z doby neolitu. Kontinuální osídlení spojené s postupným znovu odlesňováním krajiny je doloženo od 10. století.

Dřevorubecká osada Babylon vznikla zřejmě v 15. století.

První písemná zmínka o dřevorubecké osadě Babylon, je z roku 1587, kdy se o píše jako o roztroušené a neuspořádané osadě. (Blízká Česká Kubice byla původně rovněž dřevorubeckou osadou, avšak až z roku 1685, následně pak byla významnějším letoviskem než Babylon.)

Původní název vsi Pařezov zřejmě pochází z rozsáhle vykácených ploch při budování Pařezovských rybníků v 15. století, tj. v době kdy i tyto rybniční soustavy u nás převážně vznikaly. Novodobý název Babylon vyplynul zřejmě z etnografické různorodosti obyvatel ve vznikajícím letovisku v okolí Horního Pařezovského rybníka, zvaného pak Babylon.

Počátkem 17. století se situace v Čechách postupně dramatizovala. Po bouřlivých událostech, souvisejících s vydáním majestátu Rudolfa II. a tzv. pasovském dobrodružství na počátku r. 1611 přišlo období stavovského povstání (1618 - 20). Chodský venkov se však jako celek nepostavil na stranu vzbouřených stavů (i přes žádost stavovských direktorů a města Domažlice, které stálo na straně protihabsburské koalice). Přesto jejich další osud byl podobný jako v ostatních oblastech Českého království. Po bitvě na Bílé hoře (r. 1621), ve vleklé třicetileté válce, byla těžce poškozena, případně vypálena řada okolních obcí (švédskými vojska či císařskou armádou).

V roce 1621 získal okolní chodské vesnice, zabavené městu Domažlice, dále také zbořeniště Chodského hradu v Domažlicích a konečně i osadu Pařezov - Babylon se zdejšími rybníky a okolními lesy Wolf Lammingen z Albenreuthu (označovaný Chody jako Lomikar), takže Lamningerům byly dědičně zapsány.

První pobělohorský katastrální soupis, známý jako Berní rula, sestavovaný v r. 1654 udává i soupis zdejších hospodářů.

Tragický spor privilegovaných Chodů s Lamingery o stará práva vyvrcholil 6.6. 1693, kdy dochází k obsazení chodských vsí dragouny a mušketýry, vedenými krajským hejtmanem Fridrichem Horou z Ocelovic. Za hlavní vůdce povstání byli označení draženovský rychtář Kryštof Hrubý, dále Jan Sladký Kozina z Újezdu a Jan Selner, řečený Čtverák. Draženovský rychtář K. Hrubý zemřel v pražském vězení 1.6. 1695, J.S. Kozina byl oběšen 28.2. 1695 na plzeňském popravišti.

Tehdejší historie okolních chodských obcí je popsána v Jiráskových Psohlavcích a jiných četných dílech krásné literatury (v době českého národního obrození).

Počátkem 19. století zdejší území trpělo i vleklými napoleonskými válkami.

Po roce 1848 dochází ke zrušení poddanství.

Od roku 1850 byl Pařezov samostatnou obcí.

V roce 1863 byla postavena zdejší železniční trať z Domažlic, přes Českou Kubici do bavorského Furth im Wald.

V roce 1869 žilo v Babyloně již 177 obyvatel ve 20 domech, v roce 1880 170 obyvatel ve 21 domech a v roce 1890 jen 160 obyvatel ve 21 domech.

Od roku 1877 do roku 1907 byl Pařezov obce Havlovice, pak se stal samostatnou obcí.

Od poloviny 19. století se místo dřevěných objektů (snadno podléhajících požárům) krytých doškami nebo šindelem stavějí nově postavené domky cihlové s krytinou pálenými taškami.

Základ pro rekreační využití Horního Pařezovského rybníka - Babylonu položili již na přelomu 19. a 20. Století hrabata Stadionové, kteří vlastnili Pařezovské rybníky (Dolní, Horní - Babylon, Černý a další menší) i zdejší lesy (na západ Vejslava, na východ Okrouhlík). Na hrázi Babylonu nechali postavit hospůdku s rybářskou chýší - známou Baštírnu a několik kabin na břehu rybníka. Tento dřevěný objekt, ač značně přebudovaný, se zde udržel až do nedávné doby. Již na počátku 20. století měl rybník písečné pláže. Zdejší letovisko získávalo rychle popularitu, vznikaly první hotely a penziony.