Hledat firmy v obci Slavkov u Brna
Nabídka práce v okolí 30 km 1 251 firem
NEMOCNICE VYŠKOV - Purkyňova 235/36, Nosálovice, Vyškov15,67 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Nemocnice, polikliniky
LÉKÁRNA-NEMOCNICE VYŠKOV - Purkyňova 235/36, Nosálovice, Vyškov15,67 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Léčiva, speciální přípravky - prodej
SOCIÁLNÍ SLUŽBY VYŠKOV - Purkyňova 235/36, Nosálovice, Vyškov15,67 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Domovy, ústavy
TISKÁRNA DIDOT, spol. s r.o. - Trnkova 2944/119, Líšeň, Brno15,69 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Ofset, knihtisk
MEDILA spol. s r.o. - Puškinova 409/63, Nosálovice, Vyškov15,71 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Laboratorní testy a měření
ALBERT SUPERMARKET Brno - Masarova 2428/9, Líšeň, Brno15,77 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Supermarkety, hypermarkety
ROSTEX VYŠKOV, s.r.o. - Brněnská 509/11a, Vyškov-Město, Vyškov15,80 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zámky, klíče, kování, nože
KAISER SERVIS, spol. s r.o. - Trnkova 2781/111, Líšeň, Brno15,87 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Skládky, zneškodnění odpadů
AGRONET NESOVICE - Nesovice č. 215,88 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba
HOTEL SELSKÝ DVŮR - Cukrovarská 480/7, Vyškov-Město, Vyškov15,88 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Hotely
SAKO BRNO, a.s. - Jedovnická 4247/2, Židenice, Brno15,89 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Skládky, zneškodnění odpadů
SCASERV a.s. - Jahodová 572/31, Brněnské Ivanovice, Brno15,90 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Lešení, bednění - prodej
POTRAVINY HOANG DO DUC - Maxima Gorkého 554/4, Dědice, Vyškov15,92 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
ČD BUS a.s. - Jiřího Wolkera 416/1, Vyškov-Město, Vyškov15,97 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Autobusová doprava - pravidelná
VYŠKOVSKÁ PEKÁRNA - Jiřího Wolkera 416/1, Vyškov-Město, Vyškov15,97 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
1CSC a.s. - Vlastimila Pecha 1276/5, Černovice, Brno15,99 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Hutnictví
AUTOSKLO HLEĎA - Na Hraničkách 393/15, Vyškov-Město, Vyškov16,02 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zabezpečovací zařízení - auto, moto
VYŠKOVSKÁ PEKÁRNA - Na Hraničkách 393/15, Vyškov-Město, Vyškov16,02 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
ZŠ A MŠ Vyškov - Sídliště Osvobození 682/56, Dědice, Vyškov16,04 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Základní školy
WC SERVIS s.r.o. - Měnín č. 49116,06 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Voda, kanalizace - půjčovny
Historie obce Slavkov u Brna celá historie
Město vstoupilo do světové historie díky vítězství francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta v grandiózní bitvě tří panovníků svedené dne 2. 12. 1805 v polích západně od Slavkova. Ve svém rozkaze, který Napoleon citoval následující den z tohoto zámeckého balkonu gardovým jednotkám, označil za místo krvavého střetnutí Austerlitz, což byl tehdejší název Slavkova. Pravděpodobný základ pro pojmenování Austerlitz se jeví v latinském tvaru „Nova sedes“, což značí „Nové sídlo“. Historikové se domnívají, že vznikl před koncem 12. století, kdy se území dostalo do držení řádu Německých rytířů. Chybným přepisem do češtiny, němčiny a latiny měnil se původní tvar na Novosedeliz (rok 1237), dále Nausedlicz (1322), Neusserlicz (rok 1343), Nausterlitz (rok1460) a Austerlitz (rok 1611). Posledně vzniklý název se objevuje až do roku 1918 a následně ještě v době německé okupace. Jméno Slavkov se poprvé připomíná v roce 1361 a pak až roku 1475. Název je odvozen od osobního jména Bohuslav, lidově Slávek. Vztahuje se pravděpodobně na nějaký blízký dvůr patřící stejnojmenné osobě. Z něj se buď z důvodu zániku či začleněním do struktury města přenesl i název Slavkov, takže se v 17. a 18. století vyskytují na zdejším aglomeraci obě jména vedle sebe. Pro rozlišení Slavkova od ostatních Slavkovů v Českých zemích byl přidán po roce 1918 dovětek u Brna.
Slavkovsko v dávné minulosti
Nejstarší hmotné památky připomínající příchod člověka na Slavkovsko pocházejí ze stanice paleolitických lovců mamutů z Křižanovic a jsou datovány 45t až 25 tisíci lety před naším letopočtem. Poměrně hustě byla tato oblast osídlena v rozmezí let 4500 až 3000 př. n. l., což dokazuje prastará malovaná keramika z Křenovic, Vážan nad Litavou a z Lovčiček. Ze samotného Slavkova pochází ostří rádla z mladší doby kamenné.
V bývalé zdejší cihelně byl získán bohatý nálezový materiál lidu zvoncových pohárů (2300 let př. n. l.), byly nalezeny kostrové hroby kultury únětické a doklady o lidu mohylovém (kamenné hroby s popelnicovými nádobami). O křižovatce prastarých kupeckých cest vedoucích Politavím ze Středomoří k Baltu a ze západu na východ svědčí nález depotu osmdesáti bronzových hřiven a poklad římských mincí z období vlády císařů Theodosia ll. (408-450 n. l.) a Julia Maioriana (457-461 n. l.). K archeologickým nálezům keltského a římského osídlení se řadí rozsáhlá pohřebiště z období stěhování národů a stopy slovanského osídlení v katastru města. Z období tzv. mladohradištního se datuje nález pokladu - mincí tzv. obolu mrtvých, kterých bylo téměř čtyřicet nalezeno v rozsáhlém kostrovém pohřebišti. Senzací byl nález mince krále Knuta Velikého (1016-1035) pocházející z londýnské mincovny. V 10. a 11. století bylo již údolí Litavy hustě osídleno.
Není tedy zcela vyloučeno, že dle pověsti nazývali Uhři za svého vpádu na Moravu Slavkov „Téhérvárem“ nebo i „Bělehradem“ (Bílým městem), což by svědčilo o existenci pevného sídla z vápna a kamene. To snad bylo za pozdějších válek zničeno a nahrazeno novým sídlem (Novosedlice), vzniklým kolonizací tohoto území řádem německých rytířů. Těm původně zeměpanské území přidělil markrabí Vladislav I. Jindřich do užívání koncem 90. let 12. století. Řád zde postupně vybudoval jednu z ekonomicky nejvíce prosperujících komend na Moravě. Mezi řádovými statky se osada připomíná v listině vydané králem Václavem I. roku 1237.
Město ve středověku
V podhradí se na křižovatce dávných kupeckých cest začala rozrůstat poddanská osada, která dala základ ulicovému půdorysu Slavkova. K českým usedlíkům postupně přibývali také Židé, kteří si jihozápadně komendy zbudovali vlastní gheto. Spojením křesťanské a židovské obce byl dán podnět ke vzniku silné hospodářské aglomerace povýšené králem Václavem IV. roku 1416 na město.
To bylo obehnáno pevným hradebním systémem se čtyřmi branami. Jeho centrum se pravděpodobně nacházelo v místech, kde nyní stojíme. Jednalo se o severozápadní část osnovy raně gotické městské lokace, zasypané později při zřizování zámeckého parteru. Její význam byl umocněn existencí gotického kostela sv. Jakuba Většího, připomínaného již v roce 1322, a dále přiléhající samostatnou městskou věží, jež plnila společnou funkci zvonice a hlásky. Chrám měl v 17. století 5 oltářů a na obecní věži visely 3 zvony. V 18. století však již byly obě stavby velmi sešlé. Farní kostel se v červenci 1757 z části sesul, a proto byl uzavřen. Před výstavbou jižního parteru pak došlo k jeho zboření. Zvony na věži několikrát pukly nebo se při požáru roztavily a musely být znovu přelity. Samotná věž vyhořela roku 1762, byla zbořena roku 1770. Zvony byly zavěšeny na tzv. Hodinové bráně, která k tomu byla upravena. Vybudováním jižní části zámeckého parteru zanikl i původní historický střed města a jeho funkci převzalo dnešní náměstí Františka Palackého. Spolu s kostelem a hláskou zanikl současně i městský hřbitov.
Zdroj: http://www.slavkov.cz
Demografické údaje
MĚSTO Slavkov u Brna
Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna, 68401, Slavkov u Brna
Osoby
- Bc. Boudný Michal, starosta
Kontakty
- 544 121 111
- mesto@meuslavkov.cz
- www.slavkov.cz