Nejstarší dochovanou památku v Kostelanech najdeme pod vrcholem Kameňákem. Tou památkou je bezesporu pískovcový smírčí kříž s tělem do klínu a s klínovými rameny.
Hledat firmy v obci Kostelany
Živé firmy v obci Kostelany 10 firem
Kostelany č. 48zavřenoÚjezdsko č. 16, Kostelanydle domluvyÚjezdsko č. 44, KostelanyOtevřenoKostelany č. 107OtevřenoKostelany č. 200ZavřenoKostelany č. 119ZavřenoÚjezdsko č. 57, KostelanyZavřenoKostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Újezdsko č. 16, Kostelanydle domluvyÚjezdsko č. 44, KostelanyOtevřenoKostelany č. 107OtevřenoKostelany č. 200ZavřenoKostelany č. 119ZavřenoÚjezdsko č. 57, KostelanyZavřenoKostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Újezdsko č. 44, KostelanyOtevřenoKostelany č. 107OtevřenoKostelany č. 200ZavřenoKostelany č. 119ZavřenoÚjezdsko č. 57, KostelanyZavřenoKostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Kostelany č. 107OtevřenoKostelany č. 200ZavřenoKostelany č. 119ZavřenoÚjezdsko č. 57, KostelanyZavřenoKostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Kostelany č. 200ZavřenoKostelany č. 119ZavřenoÚjezdsko č. 57, KostelanyZavřenoKostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Kostelany č. 119ZavřenoÚjezdsko č. 57, KostelanyZavřenoKostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Újezdsko č. 57, KostelanyZavřenoKostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Kostelany č. 29ZavřenoKostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Kostelany č. 44Otevřeno 24 hodin
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
3 části obce:
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Demografické údaje
Historie obce Kostelany celá historie
Dávná historie obce a celého regionu souvisí s historií Chřibů.Moravské středohoří Chřiby je nejzápadnějším výběžkem Karpat a je složené z ohromných ložisek trvanlivého pískovce.Chřiby vznikly vyvrásněním usazenin mořského dna v době třetihorní.Kromě pískovců se v nich střídají vrstvy slepenců s vrstvami jílů a slínů.Takové vrstvy se nazývají flyšem.Tyto vrstvy je možné pozorovat v četných chřibských kamenolomech.Některé části tphoto příkrovu těžce zvětrávají a pak se objevují nad terénem skály jako Kozel,Kazatelna u zříceniny Cimburku a Komínky u Bunče.
Nejstarší doklad lidské přítomnosti na území východní Moravy představuje středopaleolitický pěstní klín u obce Karolín v severovýchodní části Chřibů.Mírné podnebí,rozsáhlé lesy,hojnost zvěře a úrodné půdy spolu s dostatkem vody byly určujícími faktory pro osídlení zdejší krajiny. Lovecké skupiny osídlily střední Pomoraví již počátkem mladšího paleolitu před 30-40 000 lety,kdy zdejší oblast patřila k nejhustěji zalidněným územím ve střední Evropě.Velká koncentrace nalezišť při východním okraji Chřibů nám dokládá budování loveckých stanovišť na vyvýšených místech s dobrým rozhledem umožňujícím sledovat tah zvěře.Zvláště oblast napajedelské brány usměrňující pohyb velkých stád zvěře,vyhledávající potravu v různých ročních obdobích,byla výhodou pro budování loveckých sídlišť.Dokládají nám to četné nálezy pazourkových nástrojů z Bělova,Žlutav,Nové Dědiny a dalších.V době,kdy začaly vznikat dálkové komunikace,pohoří ovládalo prastarou jantarovou stezku vedoucí podél řeky Moravy od Jaderského moře k Baltu.Z tohoto důvodu zde vzniklo někdy v druhé polovině 1.tisíciletí p.n.l.hradisko na Holém kopci,které ovládalo jižní svahy Chřibů i nížiny před nimi.Ve stejné době střežilo dálkovou komunikaci ze Solné komory v dnešním Rakousku,procházející severními svahy Chřibů,hradisko u Roštína.Jantarová a solná stezka se stýkaly u Kroměříže a Chřiby tak tvořily mocný klín mezi těmito důležitými komunikacemi.Přítomnost těchto cest měla značný vliv na osídlování okolních úrodných nížin a úbočí Chřibů a také potřeba spojení mezi těmito stezkami vedla k vytváření přechodů přes hory a budování opevněných sídel k jejich obraně.Obě zmíněné komunikace neztratily nic na své důležitosti ani v pozdějších dobách.Na důležité křižovatce Jantarové stezky,někde na soutoku Moravy a Olšavy,byla pravděpodobně vybudována předsunutá římská vojenská stanice.Po příchodu Slovanů zde postupně vzniklo velké hospodářské,církevní,vojenské a správní středisko.Ze současných archeologických poznatků již můžeme s největší pravděpodobností tvrdit,že centrum Velkomoravské říše bylo právě zde.
Obec Kostelany
Kostelany č. 48, 76701, Kroměříž 1
Osoby
- p. Petřík Jan, starosta
Kontakty
- 573 367 020
- ou@obeckostelany.cz
- www.obeckostelany.cz
Vlajka
